Brahmačarja: Oslava lásky v pravém slova smyslu

Jama a nijama představují dva základní pilíře jógové etiky. Úžasné je, že se nejedná pouze o teoretické učení, ale o skutečnou a živou filosofii života, která své síly nabývá právě v praxi. Jednou ze zásad, která bývá často mylně chápána a vykládána, je brahmačarja. Ta zaujímá v rámci jamy, která upozorňuje na pět druhů lidského sobectví, poslední, páté místo.

Krijajóga – jóga správného konání a etické předpisy

Někteří lidé šíří své přesvědčení, že jóga má náboženský podtext, protože vzešla z hinduismu. Je třeba si však uvědomit, že jóga je vzdálená od základní a běžné víry indického lidu i jeho rituálů....

Pataňdžaliho jáma v příbězích

Cestu rádža jógy (královské jógy) shrnul do osmi kroků, jejichž cílem je dosáhnout osvícení. Podívejme se na tato známá pravidla trochu netradičně – a sice skrze příběhy.

Překonání lidského údělu v osmi krocích

Každý národ přispívá ke světové civilizaci a kultuře něčím významným. V případě Indie je to její duchovnost ležící na obdivuhodném odkazu véd, sbírek transcendentálního vědění, jejichž pochopení hledal Buddha skrze starou a zároveň nadčasovou cestu neutrpení, po níž se vydal.

NIJAMA: Išvarapranidhárana (uctívání svého boha)

Každý z nás, ať už si to připouští či nikoliv, hledá ve svém bytí nějaký vyšší smysl. Poslední z principů proto obrací naši pozornost k univerzu, tedy k něčemu, co nás přesahuje.

NIJAMA: svádhjája (učení)

Svádhjája nás vede k poznávání a poznání. To znamená jednak soustavné studium (původně zejména posvátných písem) vedoucí k novým poznatkům, ale také sebezkoumání.

NIJAMA: Sauča (čistota)

Tento princip bývá vykládán jako vnější i vnitřní čistota. Souvisí také s úctou k sobě samému a vnitřní pravdivosti. Dlouhodobé popírání vlastních zásad nás totiž může dovést až k nechuti ze sebe samých. 

NIJAMA: Tapas (řád, režim)

Jakkoliv bývá tento princip zaměňován s askezí, týká se spíše vnitřní disciplíny, vůle a odhodlání. Je propojen se všemi ostatními principy a celkové vědomí smyslu posiluje vůlí a odhodláním.

NIJAMA: Santóša (spokojenost)

Ke spokojenosti je třeba čisté svědomí. Víme-li, že jednáme v souladu s vnitřním přesvědčením a nejlépe, jak je v danou chvíli možné, víme také, že jsme udělali maximum pro svou spokojenost a vnitřní klid.

JAMA: Satja (nelhaní, pravdivost)

Lež má krátké nohy. I když si myslíme, že drobná lež nikomu neublíží, můžeme hodně zranit. Satja nás proto vede k životu v pravdě, nebo přesněji k vyhýbání se nepravdě.