BLESKOVĚ

Satja a jamy

Jóga je hra, jejímž cílem je dosáhnout stavu, kdy je mysl klidná, což umožňuje hlubší vhled nezakalený jejími neustálými proměnami. V této hře jsou jamyjakousi zábranou v tom, aby si hráč nedával vlastní góly, tedy aby nedělal tři kroky vpřed a následně dva kroky vzad. Vytvářejí a pomáhají udržet podmínky, aby se adept mohl nominovat do dalších kol této hry o sebepoznání.

Ahimsá očima jógocvikáře

Ahimsá a brahmačarja – dvě jamy a jejich vztah k běžnému bytí. Ahimsá jakožto nenásilí se neomezuje na pouhé použití hrubé síly, ale ubližovat by se nemělo ani činem, ani slovem, ani myšlenkou. Chápání brahmačarjy varuje od celibátu po různou míru regulace sexuálního chování.

Tvořit, nebo hledat? Nebo obojí zároveň?

O takových těch „hlubokých“ věcech se nemůžete bavit pořád, a také ne s každým. Jedna kamarádka, se kterou se o nich bavíme docela často, a jsem za to vděčná, jednou řekla zajímavý názor. Že život není o tom hledat sám sebe, ale tvořit sám sebe. Zamyslela jsem se nad tím…

Brahmačarja: Oslava lásky v pravém slova smyslu

Jama a nijama představují dva základní pilíře jógové etiky. Úžasné je, že se nejedná pouze o teoretické učení, ale o skutečnou a živou filosofii života, která své síly nabývá právě v praxi. Jednou ze zásad, která bývá často mylně chápána a vykládána, je brahmačarja. Ta zaujímá v rámci jamy, která upozorňuje na pět druhů lidského sobectví, poslední, páté místo.

Krijajóga – jóga správného konání a etické předpisy

Někteří lidé šíří své přesvědčení, že jóga má náboženský podtext, protože vzešla z hinduismu. Je třeba si však uvědomit, že jóga je vzdálená od základní a běžné víry indického lidu i jeho rituálů....

Pataňdžaliho jáma v příbězích

Cestu rádža jógy (královské jógy) shrnul do osmi kroků, jejichž cílem je dosáhnout osvícení. Podívejme se na tato známá pravidla trochu netradičně – a sice skrze příběhy.

Překonání lidského údělu v osmi krocích

Každý národ přispívá ke světové civilizaci a kultuře něčím významným. V případě Indie je to její duchovnost ležící na obdivuhodném odkazu véd, sbírek transcendentálního vědění, jejichž pochopení hledal Buddha skrze starou a zároveň nadčasovou cestu neutrpení, po níž se vydal.

NIJAMA: Išvarapranidhárana (uctívání svého boha)

Každý z nás, ať už si to připouští či nikoliv, hledá ve svém bytí nějaký vyšší smysl. Poslední z principů proto obrací naši pozornost k univerzu, tedy k něčemu, co nás přesahuje.

NIJAMA: svádhjája (učení)

Svádhjája nás vede k poznávání a poznání. To znamená jednak soustavné studium (původně zejména posvátných písem) vedoucí k novým poznatkům, ale také sebezkoumání.

NIJAMA: Sauča (čistota)

Tento princip bývá vykládán jako vnější i vnitřní čistota. Souvisí také s úctou k sobě samému a vnitřní pravdivosti. Dlouhodobé popírání vlastních zásad nás totiž může dovést až k nechuti ze sebe samých.