RÁDŽAJÓGA – osm stupňů jógy podle Pataňdžaliho

14. 11. 2015


Jedna z cest, kterou adept jógy může volit, je rádžajóga neboli královská stezka. Jejím hlavním smyslem je práce na sobě, protože ze zdravého středu, kterým jsme každý sám o sobě, vychází vše ostatní.

Cesta sestává z osmi částí, a ve svém díle Jógasútra ji představil Pataňdžali (někdy v letech 200 až 150 př. n. l.). Pataňdžali je považován za zakladatele jógy, přestože jeho výklad o józe je založen na sankhja škole a Bhagavadgítě, které jsou starší. Podle Pataňdžaliho je popsaných osm stupňů způsobem, jak zkrotit rozjívenou mysl a slabé tělo. Cílem je fyzická i psychická čistota v rovnováze.

Prvním a druhým stupněm v tomto systému jsou zákazy a příkazy, nebo jemněji doporučení a návody. Jsou to základní etické pokyny, které směrují náš život. Ačkoliv jógu u nás vnímáme především jako cvičební styl, jsou to právě jama a nijama, které by nás měly provázet v každodenním životě i mimo prostory jógových studií.

Jama a nijama mohou být nesnadné pro toho, kdo má slabé tělo. Mysl a tělo jsou spojité nádoby, vzájemně se posilují i oslabují. Třetím stupněm je proto ásana, soubor cvičení k posílení těla. Kvality typické pro jógu jsou pružnost, pohodlí a přizpůsobení. Každý tedy podle svých možností, na mysli bychom měli mít především smysl cvičení, ne jejich dokonalé provádění. Soustřední každou pozici korunuje. Fyzickým cvičením také odpoutáme naši mysl od okolního světa a učíme se vnímat jednotlivé vrstvy těla (fyzické, mentální a duchovní). Ásany jsou přímo spojeny se čtvrtým stupněm, pránájámou, kdy se učíme vnímat nejen dech, ale především životní sílu, a užívat ji k soustředění a plynutí.

Pátý stupeň, prátjáhára, nás vede k obrácení pozornosti směrem dovnitř. Učí nás odlišit mysl od smyslů a pozornost věnovat vnitřnímu prožitku. Mysl se uzavírá ve svém světě, vnější podněty vnímá, ale nehodnotí. Je to stav dokonalého ztišení a zklidnění. Jako šestý stupeň se přidává dhárana, tedy koncentrace. Ztišená mysl se dokáže zaměřit na vybraný podnět a plně se mu věnovat ve stavu rozjímaní, resp. meditace – dhjána, která je také sedmým stupněm na naší cestě. Při meditaci adept jógy vnímá současně předmět své meditace, sebe jako pozorovatele i proces pozorování a jeho zážitek je tak trojjediný. Meditace přitom navozuje očištění mysli i těla.  To vše je podmínkou k závěrečnému, osmému stupni, kterým je samádhi, tedy splynutí, pohroužení se, kdy se hranice mezi jástvím a předmětem meditace stírají a člověk splývá s univerzem, smyslem, Bohem.

Rádžajóga je více než jiné cesty zaměřena na postupnou práci na sobě a je tak mnoha lidem už z podstaty blízká. Ačkoliv nemusíme dosáhnout všech osmi stupňů, a dokonce ani není možné všechny vždy a stále naplňovat dokonale, každý krok nás obohatí a vnitřně posílí. Rádžajóga je také základem hathajógy a jejích moderních podob, včetně oblíbené powerjógy. A tak, přestože si jen občas zajdeme zacvičit powerjógu, můžeme si být vědomi hlubší podstaty celého systému a nechat se jím inspirovat – pro lepší život sebe i ostatních okolo.

 

  • autorka: Michaela Dombrovská
  • www.protoze.cz
  • zdroj fotky: Samphotostock

 


Jóga Dnes Konference
Energy Studio jd
JógaMarket