úterý 13. 10. 2026
BLESKOVĚ
Erwin Kukuczka je známý český kazatel, básník a publicista, který žije v městě Ústí nad Orlicí, kde od svého narození žiji i já. Toho dne mě přivedl k zamyšlení...
Často spěcháme. Dnešní doba tomu nahrává. Máme pocit, že se nemůžeme zastavit. Že to všechno musíme, zkrátka MUSÍME, stihnout. Ale když se sami sebe zeptáme, co vlastně, nevíme. A ptáme se sami sebe?
I když vás partner v něčem vytáčí, stejně jste s ním nejraději. Nedokážete si představit, že byste s někým byli raději než s ním. Milujete na něm i to, co vám vadí. Protože bez toho by to nebyl on. A stejné je to i s láskou k sobě samému. S čím máme větší problém?
Jak často jste se přistihli, že přemýšlíte nad tím, že byste rádi něco dělali, přidali do svého života nějakou aktivitu, a následně jste zjistili, že na ni zkrátka nemáte čas?
Nejlepší přítel. To je zkrátka pojem. Známe jej už od dětství. Tehdy jsme nejlepších kamarádů měli mnoho. Nebo spíše jsme je často střídali. Živě si pamatuji, jak ke mně ve třetí třídě o velké přestávce přiběhlo děvčátko s blond vlásky ostříhanými na mikádko a řeklo: „Budeme nejlepší kamarádky.“ A tak jsme byly. Asi do další přestávky.
Nedávno jsme při rozhovoru s novinářkou jednoho magazínu probíraly i téma kreativity, o které si z pohledu jógy můžete přečíst článek v lednovém čísle časopisu. „Jsem kreativní duše, pracovat za přepážkou, to bych opravdu nemohla,“ prohlásila. Nemyslela to nijak zle, ale přesto mě přiměla k zamyšlení, jestli je možné takto od sebe kreativitu a nějakou konkrétní práci oddělovat.
Stále si ještě užíváme tu trochu sváteční náladu, kdy jsme plni očekávání a předsevzetí, kdy máme možnost obrátit list a začít znovu (s tím co úplně nevyšlo) nebo možná s něčím úplně novým, i když už se v koutku duše trošku bojíme, aby to nedopadlo tak jako vloni, že naše předsevzetí vyšumí kamsi do ztracena...
Novoroční předsevzetí jsou dost často klišé. Někdo je úplně zatracuje, někdo se jimi naopak zahlcuje. Více než tři čtvrtiny z nás v nich podle statistik selžou. Přesto se však dají využít pro dobrou věc. V lednovém čísle Jóga Dnes si můžeme přečíst, jaká předsevzetí si určitě nedávat. Takže jak vlastně na to?
Prosinec je měsícem, kdy si všudypřítomnou všeprostupující lásku uvědomujeme více než kdy dřív. Je to předzvěst svátků, na něž se mnozí z nás těší celý rok jako malé děti. Jen kvůli něčemu jinému. Dříve jsme se těšili na to, že budeme dárky dostávat, dnes, že je budeme dávat.
Jsou to právě Vánoce, čas, kdy plánujeme trochu zvolnit, dát si pár dní oddych ode všeho a jen odpočívat. Cukroví, oslavy příchodu nového roku, vaječný koňak a spousty dobrot neustále kolem nás. To všechno je velice lákavé, ale také trochu nepřívětivé pro naši postavu. To sám by měl být důvod nepřestat cvičit ani během tohoto hektického období.
