Pojem nejlepší přítel začínáme doceňovat až v pozdějším věku. Ale stále můžeme mluvit o dětství. Takový člověk nám naslouchá, je u nás, když potřebujeme, sdílí naše pocity, emoce a stavy a víme, že se na něj můžeme vždy a za všech okolností spolehnout. Protože on nám rozumí a ví, co potřebujeme. Škoda, že často spěcháme a snažíme se takové přátelství nejprve vybudovat s někým jiným, než abychom nejprve navázali takový pevný vztah sami se sebou. Z přeskočení tohoto důležitého momentu v období dospívání vzniká řada pozdějších problémů, po jejichž příčinách často náročně, marně a bezútěšně tápeme.

Sama se sebou – kdy chci a kde chci

Dobrá zpráva je, že ani tak není vše ztraceno. To s otevřeným srdcem a přímým přístupem není nikdy. Tím, kdo podá pomocnou ruku a seznámí nás s nejlepším přítelem, kterého kdy můžeme najít (se sebou samým), je právě jóga. Najdeme-li si jógovou praxi, která nám sedne, která bude neutrální, nebudeme potřebovat podložku a budeme moci praktikovat kdekoliv a kdykoliv. Budeme moci být se sebou a sami sebou kdekoliv a kdykoliv. A k tomu není třeba ničeho jiného než odhodlání a vytrvalosti. Když jsem začala docházet na soukromé hodiny k mojí učitelce Míše Svatošové, nedokázala jsem pochopit, co si představit pod slovy jóga bez podložky. Poznání přinesla až zkušenost, která byla nesmírně osvobozující. Na počátku takového poznání vždy stojí otázka: Proč praktikuji jógu? Čím pro mě praxe je? Co mi přináší?

Nepotřebujete podložku

Jógu praktikuji proto, že mne provází životem a pomáhá mi chápat, co se děje uvnitř mě a uvnitř ostatních. Když praktikuji, cítím se být sama sebou a úžasné je, že k tomu nepotřebuji podložku. Ani sportovní oblečení nebo hudbu. Stačí dech. Jeho proud dovnitř a ven. A jsem tam. U sebe, se sebou, u nekonečného zdroje světla a inspirace. Snažím se sem neustále vracet, vlastně ani neodcházet, stále tu být. Být TÍM. Někdy se to daří, někdy ne. Takový je ale život. Podstatné je, že to JE. Jóga znamená klid a pohodu. Nejen fyzickou. Ale zejména vnitřní. Z té potom pramení i ta fyzická. Může to být i opačně? Určitě ano. Každý to má jinak. Jde jen o to přijít na to JAK a začít podle toho žít. V tom se skrývá celé tajemství filozofie života s jógou, v józe. Najednou se ani nenadějete a zjistíte, že jste vlastně pořád v praxi. Že celý život je praxí, z níž se někdy vlivem extrémní radosti, stresu či stesku vychýlíte tím či oním směrem. Důležité ale je, že víte o zlaté střední cestě a nezapomínáte, jak se k ní dostat.

Ne jídlo, nebo oblečení… ale přístup k životu

Není to tedy o jídle (zda jíte maso, či nikoliv), o tom, jakou máte podložku, nebo jaké oblečení na sebe vezmete. Je to o přístupu k životu. K sobě, k druhým. A když se naučíme přijmout sami sebe za svého nejlepšího přítele s tím dobrým i špatným, když si budeme naslouchat, věřit si a podporovat se, bude pro nás přirozené chovat se tak i k ostatním. S tím přichází klid a harmonie, rovnováha, s níž se vyjeví hluboké vnitřní naplnění a štěstí, které je neměnné. Jedná se o světlo, které prozáří každou temnou chvíli a které dodá naději i tam, kde se na první pohled zdá být nenávratně ztracena.

• autor: Kateřina Lukášová
• www.cestoujogy.cz
• zdroj fotky: Shutterstock.com