BLESKOVĚ

Láska-vost

Laskavost sama k sobě. Že by od slova láska? O sebelásce a přijímání už řeč byla. V tomto směru ledasjaký led byl narušen, třeba i roztál a kry se daly do pohybu a celkem se radují z globálního oteplování srdce. Pomaloučku, polehoučku. Sem tam s pomocí plamenometu, jak už to u ohnivých znamení bývá…

Čilá imperfekce

Chci, chci, chci. Být perfektní. Nejlepší, nejúžasnější. Nejlépe ve všem. Světice křížená s Xenou, a trochu té Catwoman, a možná ještě špetka nějaké další super ženy. Jo, jo, je tam. Něco ve mně, co vážně věří, že tohle jde...

Tak už si konečně užívej!

Před několika lety jsem podnikla v rámci přibližování se k neznámému společný cyklo-výlet se svou mámou. Naložily jsme kola do auta, odjely za Prahu a celý den se vozily krásnou přírodou....

Přirozeně, (ne)musím aneb Indiblog 2014

Pokud jsem si kdysi myslela, že tím, že jsem obrátila svou manažerskou kariéru naruby, opustila mezinárodní potravinářský byznys a před pár lety se částečně odstěhovala do Indie, končí veškerý přísun stresu a už to bude jen (osvícená) pohodička, tak jsem byla asi trochu mimo realitu...

Krmení chrámu

Stojím u pultíku jednoho z bister v pražských Dejvicích, kam jsem se přestěhovala na poslední dva měsíce, než opět odfrčím do Asie. Obsluhují tu dvě slečny v červených zástěrkách. Jsou dvě, ale vlastně jen jedna, protože ta druhá tam tak nějak není. Jako by tam její duše nebyla...

Nevyléčitelná nemoc jako cesta k přijetí sebe sama

Můj příběh spjatý s jógou má své více i méně radostné a náročné pasáže. Dnes se s vámi podělím o tu nejnáročnější a zároveň nejzásadnější z nich. Běžně o tom s lidmi nehovořím, není pro mě snadné přemýšlet nad některými detaily, a někdy se přistihnu u toho, že mi to vlastně připadá jako zážitek, který prožil někdo jiný.

Reportáž: Yogafest Zlín 2018

Jóga je pro mě různorodá cesta. Při každém cvičení mi odkryje něco nového. Už umím pozorovat pokroky na svém těle i mysli. Více se dokáži soustředit na práci a dovolím si nemyslet na nic. Zimní večery a předjaří věnuji pravidelné několikaminutové každodenní průpravě...

Cesta (vnitřního) muže – bojovníka

„Na herním poli našeho velkolepého životního příběhu, který nás tolik zaměstnává, si neustále replikujeme situace, které navozují to, co nás naštvalo (resp. zranilo) na začátku. Vše, co se v životě dokola a dokola opakuje, má svůj důvod a původ.“

Příběh (vnitřní) ženy

Zbavím se těch dlouhých vlasů. Je mi jedno, jak budu vypadat. Vlastně se chci schovat. Vadí mi ty chtivé pohledy. Celá ta historie s muži. Vlasy pryč a všechno nanovo. Sedím u Gangy a lazebník profesionálně odstříhává jeden pramen za druhým. Opravdu to chcete, madam? Ano. Dneska to ostříhám a na nový měsíc oholím hlavu úplně. Mám silný pocit uvnitř, že to tak má být.