středa 14. 10. 2026
BLESKOVĚ
Jak praktikovat jógu? Nechávat oči otevřené, nebo je zavírat? Co říkají různé pohledy a jak to máte vy?
Bývá to tak, že ásana, která je nám nejvíce nepříjemná, je pro nás ta nejdůležitější a měli bychom ji provádět dvakrát tak často než naše milované pozice. Naráží totiž na naše slabá místa, upozorňuje nás na naše nedokonalosti a vyžaduje od nás více úsilí a práce. Obvykle se nám do takových pozic moc nechce, ale jak jinak se můžeme zlepšovat a posouvat dál?
Vzpomínka mě vrací k mé první cestě do Indie. Zpřítomňuje mi pocit stále lepivé a vlhké clony pomonzunových dní, vrací mi pohled na zelená rýžoviště a rozmáčené cesty z ostře cihlového bahna, tvořícího podklad chudého státu Bihár, kudy před notnou dávkou uplynuvších „teď“ kráčel k osudnému fíkovníku kdysi sám Siddhártha Gautama, po stavu probuzení zvaný Buddha.
S čím bojujeme v dnešní době nejčastěji? S nejednotností, roztříštěností vlastních myšlenek. Nemáme vládu nad svou myslí a nejsme schopni ji ukočírovat tak, aby šla jedním směrem. A právě hatha jóga nás učí postupnými změnami těla dojít i ke změnám mysli.
Na lekci jógy se setkáte s mnohostí symbolů, návodů, instrukcí. Už jste na začátku lekce měli zpívat něco, čemu jste nerozuměli?
V posledních letech zažívá jóga ohromnou vlnu popularity. Spousta lidí s jógou začala jen proto, že „na ní něco musí být, když se jí teď všichni věnují“. Roste počet těch, kteří se jí chtějí zabývati profesně. Co nás vlastně k józe táhne a je její praxe zárukou, že se z nás stane „lepší“ člověk?
"Prodělala jsem rakovinu prsou a ještě nemám v pořádku rameno…“ „Léčím se s rakovinou žaludku, mohu zkusit onko jógu"? Tak zní mnoho dotazů směřovaných do jógových studií ve chvíli, kdy se vypíší lekce onko jógy.
Už se vám stalo, že na lekci, kterou jste si vybrali v rozvrhu jógového centra přišel místo vašeho oblíbeného instruktora, záskok?
V józe a pránájámě existuje mnoho různých cvičení zaměřených na zklidnění a prohloubení dechu. To, jak je známo, také pomáhá přivést mysl do klidnějšího stavu. Ale co se stane, když dýcháme výrazně rychleji než v našem přirozeném rytmu?Pomocí dýchací praxe kapálabháti se to můžeme dovědět...
Bhagavadgíta uvádí: „Když může člověk stáhnout smysly od spojení s jinými předměty, stejně jako želva stahuje své končetiny z vnějšího nebezpečí, pak takový člověk putuje pevně na cestě moudrosti.“
