„Když se provádí nádech i výdech rychlostí, kterou kovář pohybuje měchy, říká se tomu kapálabháti, ta vysuší všechny nemoci, jež se rodí z kapha (hlenů),“ uvádí Hatha jóga Pradipika II, 35.

Kapálabháti se řadí mezi kríji (čistící cviky), nikoli mezi pránájámy. Kapála znamená „lebka“ a bháti „čistit, svítit“. Tato kríja se používá k čištění dutin v hlavě. Působí intenzivně v oblasti obličeje, především na čelní a nosní dutiny.

Během kapálabháti vzduch v dutinách hodně ventiluje, tím se pročišťují, a proto je cvičení užitečné pro lidi se sklonem k chronickým zánětům dutin. Velmi účinná je tato technika i proti otokům sliznic při senné rýmě, zejména ve spojení s nosním vyplachováním (džala néti). Kromě toho poskytuje při pravidelné praxi dobrou ochranu před nemocemi jako je nachlazení. Pozoruhodný je především účinek na dech samotný, jeho rytmus a kvalitu po cvičení. Kapálabháti poskytuje ideální přípravu na různé pránájámy.  

Zesílený výdech oxidu uhličitého

Během kapálabháti intenzivněji vydechujeme oxid uhličitý a dýchací ústrojí tak dostává od svých senzorů v krvi méně podnětů k dalšímu nádechu. Díky tomu můžeme úplně bez námahy zažít dlouhé pauzy po výdechu, které mohou být dvakrát až třikrát delší, než byly před cvičením. Kapálabháti se praktikuje většinou v několika cyklech za sebou. Každý z nich je proveden s ještě větší jemností a lehkostí a může být o něco delší, než byl ten předchozí. Rytmus, ve kterém probíhá zrychlený výdech, je individuálně velmi rozdílný. Je důležité najít svůj vlastní rytmus, a v něm pak pokračovat. Výdech je krátký, rychlý a silný. Obvykle je pak i nádech razantnější a rytmus dechu se celkově zrychluje. Musíme ale dbát na to, aby nádech měl stále dost času a prostoru.

Když se hlava úplně vyprázdní

Kapálabháti nám umožňuje ponořit se do dlouhé pauzy bez dechu, a to jak fyzicky, tak mentálně. Po cvičení lze pozorovat více nebo méně intenzivní mravenčení v hlavě nebo i jinde v těle. Může vzniknout dojem prázdnoty nebo prostoru v hlavě, je možné vnímat hluboký vnitřní klid a vyrovnanost, pocit, že lebka září. Na chvíli to může vzbudit dojem, že myšlenky a veškerá aktivita mysli mizí. Když se otevře takový prostor, v němž žádné myšlenky neexistují, dá se pozorovat, co zůstává za všemi úvahami, plány, vzpomínkami, emocemi a koncepty. Můžeme přijít do kontaktu s tím, co tvoří základ našeho bytí.

„Jako upoutaný pták, unavený z toho, jak marně létá kolem dokola, aby našel místo k odpočinku, který si konečně sedne na své vlastní bidýlko, tak se usadí i mysl vyčerpaná z toho, že se toulá sem a tam ve vlastním Já, k němuž je připoutána,“ píše Eknath Easwaren v Čandokija Upanišad.

Dechová pauza po kapálabháti nabízí zkušenost, která je v denním životě hodně vzácná, neboť naše mysl je neustále aktivní a zaneprázdněná.

Vnímání toho, co lze pozorovat po praxi kapálabháti, je z duchovního hlediska ještě důležitější než praxe samotná. Stav potom nám také ukáže, jestli jsme cvičili správně. Když po kapálabháti cítíme vyčerpáni, náš dech neproudí moc klidně a jemně a už krátce po ukončení cyklu vzniká potřeba dalšího nádechu, znamená to, že jsme cvičili příliš úporně, rychle nebo cílevědomě.

Praxe kapálabháti

Chcete-li se naučit dýchací techniku kapálabháti, můžete si představit, že vás něco šimrá v nose, a vy to chcete vysmrkat. Výdech bude automaticky rychlý a docela rázný, nádech potom přijde sám od sebe. Při cvičení zůstávají ústa jemně zavřená a dech proudí jenom nosem. Kapálabháti byste neměli praktikovat při silném nachlazení nebo alergii s ucpaným nosem, při zánětu v břiše nebo po operaci břicha, stejně jako při břišních kýlách. Kontraindikací jsou také těhotenství a menstruace.

Cvičení se provádí v uvolněné vzpřímené poloze na zemi nebo na polštáři. Můžete si také sednout na stoličku nebo na židli, ale neopírejte se a postavte chodidla na zem. Zajistěte, aby vám nebyla zima. Udělejte si i na přípravu trochu času.

Přivítejte svůj dech

Zavřete jemně oči. Vnímejte své tělo a kontakt se zemí. Odevzdejte svou váhu dolů zemi. Prodlužte přirozeně páteř a hlavu nechte balancovat nahoře nad páteří. Vnímejte také prostor mezi žebry a rameny a mezi přední a zadní stranou těla. Co cítíte, když vnímáte tělo zevnitř?

Vnímejte dech, který proudí dovnitř a ven, naplňuje a zase vyprazdňuje tělo.
Věnujte plnou pozornost dechu a „přivítejte“ ho jako dobrého přítele. Dech může proudit úplně bez námahy a jemně ve svém přirozeném rytmu. Chvíli ho jenom pozorujte.

Provedení kapálabháti

Vydechněte. Nadechněte se jenom napůl a začněte zrychleně vydechovat, jak je výše popsáno. S každým výdechem by se měla břišní stěna pohybovat dovnitř. Hrudník zůstává v klidu. Nádech přichází po každém výdechu bez úsilí, při něm se břišní stěna pohybuje směrem ven. Takhle můžete 10–25 dechů pokračovat. Nikdy byste ale neměli cítit únavu a námahu v břiše nebo jinde v těle. Cyklus končí výdechem a uvolněním obličeje, lebky a břicha.

Soustřeďte se několik minut na to, co vnímáte po praxi kapálabháti. Co teď pozorujete v těle? V obličeji a hlavě? Jakým způsobem proudí dech? Pokud se stane, že na chvíli necítíte žádnou potřebu znova se nadechnout, pozorujte vnitřní ticho a prostor, které se objevují, když dech neproudí vůbec nebo jenom hodně jemně. Jaký je přitom váš vnitřní stav?

Stejným způsobem můžete zopakovat i druhý a třetí cyklus. Počet dechů můžete zvýšit na 60–120, ale jen pokud to půjde snadno a cítíte se v pořádku. Efekt na konci cvičení by se měl spíše zesílit, pauza po ukončení by měla být ještě delší a dech by měl proudit ještě jemněji a pomaleji.

Ukončení cvičení

Chvíli po posledním cyklu nechte dech proudit přirozeně dál. Svou pozornost soustřeďte zase na tělo a vnímejte ho. Uvědomte si kontakt se zemí, vnímejte ruce a nohy, páteř a pomalu celé tělo. Jemně se protáhněte a pohybujte. Začněte vnímat i své okolí a pomalu otevřete oči. Vezměte si něco z toho, co teď vnímáte, do každodenního života a dalších činností, kterým se budete věnovat.

• autor: Katrin Köhler
• www.jogakatrinkohler.cz
• zdroj fotky: Shutterstock.com