Zažili jste na hodině jógy 15. 11. 2016 PDF Tisk

Vyvarujte se častých oprav v józe, nesou svá rizika

Nutkání, abychom své studenty opravovali, je přirozené. Sami sdílíme, co jsme se naučili. Časté opravování ale není bez rizika. Studentům mohou vnuknout pocit, že je s nimi něco v nepořádku.

Vyvarujte se častých oprav v józe, nesou svá rizika

Jako učitelé jógy nabádáme studenty, aby poslouchali svá těla. Většinou jim ale zároveň říkáme, co mají dělat. Pokud naše instrukce nemají požadovaný účinek, pak pobízíme studenty k nápravě a korekci postoje. Leslie Kaminoff, spoluautor světového bestselleru Jóga – anatomie a zakladatel projektu Anatomie dýchání v New Yorku, říká, že může být i jiný, lepší způsob.

Pro Kaminoffa náprava nespočívá v upozorňování na nedostatky, ale v sebedotazování. Zabývá se otázkou, jak lekce co nejvíce individualizovat. Je to přirozené pro někoho, kdo zastává tradici T. K. V. Desikachara, který zdůrazňuje, že jóga musí být vždy přizpůsobena jednotlivci.

Příklad vezměme z pozice bojovníka II, kde častou chybou bývá nesprávné postavení kolene. Často říkáme, aby si studenti koleno uhlídali nad kotníkem a udržovali holeň kolmo k podlaze. Je to instrukce založená na předpokladu, že jediné správné místo pro naše koleno je přesně nad kotníkem přední nohy. Dle Kaminoffa můžeme místo toho studenty vést k tomu, aby si sami uvědomili, kde mají své koleno ve vztahu ke kotníku. Zkusili s ním pohnout a zamyslet se, jestli je jim příjemněji a v jaké pozici je to nejlepší. Jedná se o vnitřní otázky, které studenty dělají méně závislé na vnějších instrukcích.

Vybavte své studenty

Díky kladení otázek je velká šance, že ke správné pozici nakonec studenti dojdou sami. Mnohem více získají z vlastního procesu než ze samotné pozice. Aktivní zapojení studentů do „hledání pozice“ je pro ně daleko větším přínosem než požadování její opravy. Vyžaduje to od nich, aby cítili, co se uvnitř celého systému děje, než jen přijímali pokyny. Kaminoff zjistil, že tato forma jógy je zvláště účinná.

Zkusit si něco sám je odlišné od udělat něco, co nám bylo řečeno. Je také velmi důležité neříkat studentům, co by měli cítit. Tím bychom je mohli dostat do tlaku, že přestože si nejsou jistí, zdali toto cítí, zkusí sami sebe přesvědčit, aby tomu tak bylo. Nebo naopak začnou přemýšlet nad tím, proč to tak není. Dokonce i slovo „cítit“ není samo o sobě správné, protože bývá spojeno s emocemi.

Když studentům řeknete, aby věnovali pozornost tomu, čeho si při józe na sobě všímají, upozorněte je, že si taky nemusí všimnout ničeho. Desikachar často říká, že uznání zmatku je forma ujasnění. Pokud jsou studenti zmatení, neznamená to, že se mýlí. Mohou být nezkušení, ale ne špatní.

Zachování energie skupiny (a duševního zdraví)

Pokud učitel dbá pouze na jednoho studenta, může rozptýlit ostatní a narušit energii skupiny. Všichni jsme zažili nestabilitu v některé pozici, kdy si učitel mezitím všímal někoho jiného. „Čím více inklinuji k jednotlivci, tím více se ztrácí energie skupiny,“ říká Kaminoff. Díky tomu si nakonec uvědomil, co opravdu znamená individualizovat. Znamená to přimět jednotlivce, aby pozorovali sami sebe, co právě dělají. Svým způsobem se jedná o obrácení rolí: studenti se učí více dovedností, jak být dobrým učitelem, ten zase, jak být blíže svým studentům. Uvědomme si, že i pro učitele může být stresující zkušenost stát v popředí a být zodpovědný za fyzickou i duševní pohodu všech v místnosti.

Ve chvíli, kdy máme více studentů, je ještě důležitější, aby uvolnili své „svázání“ na instrukce jiných. Pokud pochopíte, jak studenty individualizovat, pak nezáleží na tom, jak velká je skupina, když je dokážeme přimět, aby svou pozornost obrátili jen sami k sobě.

Jedinečnost je normální

Nutkání, abychom své studenty opravovali, je přirozené. Sami sdílíme, co jsme se naučili. Časté opravování ale není bez rizika. Studentům mohou vnuknout pocit, že je s nimi něco v nepořádku. Pravdou je, že žádná dvě těla nejsou stejná. Neexistuje jedna obecná „normálnost“, naopak být jedinečný je normální.

Ve světě, kdy jsme zahlceni obrázky dokonalých těl a zprávami o tom, jak bychom měli vypadat, by jóga měla fungovat jako východisko. Studentům by měla připomínat, že být jedinečný je normální a není správné sami sebe příliš soudit. I my potřebujeme tyhle věci připomínat. Média jsou plná hubených a vypracovaných jogínů v dokonalých pozicích. Nezapomínejme ale, že jóga je o vnitřní práci, a ne o vnější formě. 

 

  • přeložila a zpracovala: Jana Ondrejechová 
  • zdroj: yogainternational.com
  • zdroj fotky: Shutterstock.com

 

Objednat předplatné