sobota 19. 6. 2021
BLESKOVĚ
Stav, kdy nemáme myšlenky, není v našem denním životě zcela běžný. V souvislosti s tím, že většinou každý z nás pracuje, musí celý den řešit mnoho různých problémů či situací, které vyžadují naší soustředěnost, se postupně „hlava“ zanáší mnohými zbytečnostmi...
Proč dodržovat jisté zásady před praktikováním, při praktikování i po něm? „Kéž jsou všechny bytosti šťastny,“ je hlavním mottem jógy. Abychom mohli přát štěstí všem bytostem, potřebujeme jej pocítit sami, a to nám jisté zásady, pilíře pomáhají zvědomit.
Nabídka jógových lekcí je neuvěřitelně pestrá, nicméně jóga je jen jedna. Ale co člověk, to originál. Jógu cvičí lidé, jógu učí lidé, takže co jógový lektor, to jiná jógová lekce, co člověk praktikující jógu, to jiný styl… Pozor, pozor, trochu jsme se do toho zamotali.
Silná stojná ásana, v níž se spodní část těla nachází v širokém dřepu a paže jsou zvedány do výše ramen. Je spojována s hindskou bohyní Lakšmí, která symbolizuje bohatství, prosperitu a plodnost. Říká se, že praktikování polohy v člověku tyto vlastnosti kultivuje.
Krijá jóga se skládá ze tří nijam – tapas, svádhjája a íšvarapranidhána. Jak je disciplína, studium posvátných textů a sebezkoumání a odevzdání se vyššímu principu na sebe vzájemně napojené?
Jóga je obsáhlým komplexem s hlubokou léčivou silou a je velmi přínosné si to opravdu uvědomit. Pokud máme nastavenou praxi, víme, že přicházejí náročnější zkoušky, a to jak formou složitějších technik, pozic (ásan), tak i ve formě zkoušek duchovních.
Neukázněná mysl je jako opička, která žadoní o banán. Jenže když jí ho dáme, bleskurychle jej oloupe, ještě rychleji sní a chce další. Tím si vytrvale uzurpuje naši pozornost, my se cítíme neklidní, roztěkaní, rozladění, neustále v pohybu. A to nejen na jógové podložce…
Naše lidská existence se projevuje na třech různých úrovních: prostřednictvím těla, mysli a duše. Od 17. století, díky filosofům, jako byl například René Descartes, pro nás ale hraje nejvýznamnější roli rozum (mysl). Považujeme se za racionálně uvažující bytosti a často důvěřujeme mysli mnohem víc než tělu, dokonce jí dovolujeme ignorovat tělo a jeho potřeby.
Někdy je dobré na stres reagovat, jindy pomůže zachovat klid a těšit se tak z toho, jak se nám nad situací povedlo vyhrát. Ne vždy je možnost roztáhnout podložku a „vyzenovat“ mysl na jógové lekci, ALE… i tak máme způsob, jak na stres vyzrát. Opřít se, uvolnit se a v klidu „jen tak“ sedět a nedělat nic.
Hory stojí pevně, mají pevný základ a pnou se hrdě do výšky. Vzpřímený postoj je v pohybovém projevu člověka přirozená poloha a jejím základem je správná opora chodidel....
