pátek 19. 4. 2024
Skořice je koření, které si získalo v kuchyni oblibu především pro svoji nezaměnitelnou specifickou vůni a chuť. Mnozí z nás si již neumí představit podzimní a zimní měsíce bez podmanivého aromatu skořice, avšak nejedná se pouze o výjimečnou kuchyňskou přísadu, ale také o výborný přírodní lék, jehož blahodárné účinky jsou v přírodním léčitelství využívány již tisíce let.
Stará známá moudrost říká, že nežijete proto, abyste jedli, ale jíte proto, abyste žili. Vaše fyzické tělo je závislé od potravy, která ho vyživuje a dodává mu potřebné stavební látky....
Období dospělosti je období, kdy jsme zodpovědní sami za sebe. Možná bychom mohli podotknout: „Uf, kritické fáze máme za sebou, nyní už můžeme povolit.“ Bohužel to není tak úplně pravda. Na dospělého člověka dnes a denně číhají nástrahy všedních dnů – nepravidelný pracovní režim, málo pohybu, stres, vlastní pohodlnost, nevědomost, nepříznivé životní podmínky... a než se nadějeme, naše zdraví začíná mít první trhliny.
Kakao je neodmyslitelnou součástí (nejen) vánočního pečení. V posledních letech se ale poněkud rozmáhá také karob (neboli svatojánský chléb), který tradiční kakaový prášek v mnoha receptech zatlačuje do pozadí. Jaký je mezi nimi ale vlastně rozdíl?
Tento vitamín značně ovlivňuje funkčnost imunitního systému, a to zejména při obraně organismu před respiračními infekcemi, jako je například chřipka. Jeho dostatečné množství napomáhá také udržet dobrou svalovou sílu a mentální pohodu.
Dýně jsou neoddělitelným symbolem podzimu. Co pro nás znamená dýně z pohledu výživy? A jak si ji nejlépe vychutnat?
Vlašské ořechy jsou semena ořešáku královského. Obsahují mnoho důležitých živin. Působí blahodárně na činnost mozku, nervovou soustavu a srdce. Co se skrývá pod skořápkou vlašských ořechů?
Většinou klademe hlavní důraz na to, co jíme – co do našeho těla přijímáme. Rozmýšlíme, co jídlo, které konzumujeme, obsahuje nebo neobsahuje za prospěšné či škodlivé látky. Zapomínáme ale, že je to hlavně naše tělo, které rozhoduje o tom, co, kolik a jak efektivně přijme a následně zpracuje.
Jóga respektuje každého člověka jako jedinečnou bytost, z čehož vycházejí i její doporučení a přístup. To se týká cvičení ásan, dechových cvičení, meditačních technik i životního stylu, včetně stravování. Každý typ člověka potřebuje něco jiného, na základě jednoduchého ájurvédského principu – eliminovat to, čeho je nadbytek, a doplnit to, co chybí.
Měl by se člověk, který praktikuje jógu, stát vegetariánem, nebo naopak je jóga cestou respektující každého člověka v jeho jedinečnosti? Může také ten, kdo konzumuje maso, dosáhnout díky józe vysokého stupně poznání, nebo je to neslučitelné s ahimsou (nenásilím), jedním ze základních jogínských principů?
