Nezáleží jen na životním stylu matky, která nosí své dítě a má přímý vliv na jeho vývoj, ale na zdravotním stavu obou partnerů v okamžiku početí. Při plánovaném početí by se oba partneři měli minimálně půl roku předtím domluvit na společných změnách či opatřeních.

V případě mužů by mělo jít o vynechání alkoholu, snaha o eliminaci stresu (!), zvýšená pohybová aktivita a celkově ozdravění stravy, což povede ke zlepšení fyzické kondice a celkového zdraví (za předpokladu, že se samozřejmě muž už dokonale nechová...). Moc se o tom nemluví, ale kvalita mužské genetické informace už není lidově řečeno to, co bývala. Všechna zodpovědnost a váha leží na ženě, což se zdá trochu nespravedlivé. U ženy by plánovaný režim měl mít dva směry – jednak směr fyzický, tzn. dostat se do uspokojivé fyzické kondice, která je velmi důležitá pro samotné těhotenství i porod, a jednak samozřejmě směr nutriční – snažit se o ozdravění a nutriční vyladění jídelníčku, které poskytne ideální a plnohodnotné „lůno“ pro zárodek.

Každý budoucí rodič chce mít krásné, a hlavně zdravé dítě a je potřeba si uvědomit, že splnění tohoto přání nenastává v momentě porodu, kdy slyšíme křik, vidíme všechny čtyři končetiny a lékař konstatuje, že narozené miminko je plně zdravé. To je totiž jen začátek dlouhé cesty, na které se postupně mohou projevit zdravotní úskalí – nejenom na fyzické úrovni, ale i na té psychické. Nejčastěji to bývají různé formy poruch pozornosti, hyperaktivita, různé dysfunkce apod. Zárodek vzniká splynutím dvou genetických informací ­– jak od muže, tak od ženy. Oba dva tedy nesou stejný podíl zodpovědnosti na genetickém základu dítěte. Na ženě poté stojí zodpovědnost za vývoj a zodpovědnost za to, že plod dostává vše, co potřebuje ke svému zdravému růstu. Oba budoucí rodiče by měli být zodpovědní a snažit se v období snahy o miminko žít co nejzdravěji, a obzvláště dbát na zdravé a čisté stravování.

Důraz klademe hlavně:
– na snahu omezit průmyslově zpracovanou stravu, včetně fast-foodového stravování,

– snahu omezit potraviny s přidaným cukrem, sladkosti; pokud už je vypěstovaná závislost na sladkostech a sladkém pití, tak se ji snažit minimalizovat a nechat uklidnit „inzulínové vlny“ – to obzvlášť ocení tělo matky v období těhotenství,

– zařadit co největší množství ovoce a zeleniny – nejlépe lokální,

– snahu omezit solení a stáhnout sůl na rozumnou míru, nedosolovat si potraviny, vyhýbat se slaným potravinám, jako jsou syrečky, uzeniny, plesnivé sýry či chipsy a tyčinky,

– vyhýbat se tvrdému alkoholu,

– zařazení potravin s omega-3 mastnými kyselinami (např. lněné semínko, vlašské ořechy, kvalitní tuňák a losos),

– ženy by se měly orientovat při plánovaném početí na přirozené zdroje kyseliny listové (B9) v uspokojivé kvalitě, a v některých případech zařadit i suplementaci již alespoň 3–6 měsíců před plánovaným početím, tento vitamín je důležitý hlavně v prvních týdnech po početí a není čas na jeho doplňování v případě deficitu až v období těhotenství, kdy škody již mohly být do jisté míry napáchány.

Kyselina listová – vitamín B9
Kyselina listová je kontroverzní vitamín, kterého se jedni zastávají a druzí před ním varují. Na té nejzákladnější úrovni je důležitá pro syntézu nukleotidů, které slouží k výstavbě DNA a RNA, je důležitá při krvetvorbě a také při dynamickém růstu vývoje a růstu plodu (při dělení buněk). Dříve se předepisovala jak na běžícím pásu všem budoucím maminkám jako prevence potenciálního deficitu, při kterém dochází k nevratným poškozením plodu. Nyní se od toho upouští, protože byly prokázány i jiné než pozitivní účinky na lidský organismus. Při dlouhodobě vyšších dávkách může mít karcinogenní účinky. Suplementace kyselinou listovou tedy není úplně vhodná pro každého a za všech okolností. Je rozdíl, když se budoucí maminka stravuje pestře, vyváženě a uvědoměle již po dlouhou dobu, včetně těhotenství a deficit vzhledem k poměrně široké variantě potravin, ve které se vitamín B9 nachází, může být vyloučen, anebo je její strava velmi špatná, chudá na živiny. Cílená suplementace v množství 200 μg denně v období před a v těhotenství tedy rozhodně nemusí být na škodu, vzhledem k tomu, že se nároky na ni velmi zvyšují. Mimo toto období ale není nutné to s ním přehánět.

Příklady zdrojů kyseliny listové v potravě: listová zelenina, brokolice, obiloviny a výrobky z nich, játra a vnitřnosti (nedoporučuji v období těhotenství), snídaňové cereálie (bývají často obohaceny o B9 uměle!), avokádo, vlašské ořechy

POZOR! Kyselina listová se ničí varem, stejně jako vitamín C.

Mezi lidmi panuje mýtus, že těhotné ženy, co užívají potravní doplňky, rodí velká až přerostlá miminka. Mnoho lékařů a odborníků tento mýtus vyvrací a já patřím mezi ně... Užívání potravních doplňků, které jsou kvalitní a jsou brány po předchozím konzultování s ošetřujícím lékařem či kvalifikovaným poradcem v oblasti stravování a suplementace zcela jistě přináší benefity a může preventivně zabránit některým neduhům či problémům, které se mohou objevit během těhotenství – strije, oteklé končetiny, depresivní stavy, bledost apod.

Strava v období těhotenství
Změny v organismu matky mohou chutěmi velmi zamávat. Skoro nikdy se ženě nepodaří, aby měla ukázkový plnohodnotný jídelníček po 9 měsíců těhotenství. Nechutenství a nevolnosti doprovázejí skoro každou ženu. Je třeba ale dbát na některé stravovací zásady a snažit se také některým potravinám vyvarovat. Je sice pravda, že „tělo si řekne“, ale když si říká o tatarský biftek, vyslyšet bychom ho určitě neměly.

Rady těhotným ženám:

1. Rozdělte si jídlo klidně i do 6 porcí denně, zajistíte si tím stabilní hladinu glykémie a v pokročilém těhotenství můžete snížit riziko pálení žáhy a nevolnosti.
2. Zaměřte se na dostatečný či mírně zvýšený příjem bílkovin. Ideálně přidejte na těch rostlinných, i když každé ženě dělá dobře něco jiného. Pokud máte problém s luštěninami, dopřejte si raději libové, kvalitní krůtí maso navíc. Nenuťte se do něčeho, co vám nedělá dobře.
3. Dbejte na dostatek vlákniny, která působí preventivně proti zácpě, častému neduhu těhotných žen. Zařazujte zeleninu, ovoce, obiloviny a luštěniny (postačí i jáhly, pohanka, ovesné vločky...).
4. Dbejte na dostatečný přísun kyseliny listové, a to nejlépe z přirozených zdrojů (viz box).
5. Mezi další důležité prvky patří železo, které potřebujete pro miminko ve velké míře, aby si vytvořilo vlastní cévní systém. Dbejte na potraviny obsahující železo v pro tělo lépe vstřebatelné formě železnatých kationtů.
6. Třetím velmi důležitým prvkem je vápník, které plod bere ve velké míře své matce na výstavbu vlastního pohybového aparátu. Do stravy zařaďte zakysané mléčné výrobky, kvalitní ořechy a semínka, brokolici, mletý mák a v tomto případě bych se určitě nebránila kvalitnímu doplňku stravy – tím nic nezkazíte.
7. Nezapomínejte na pitný režim – v případě těhotenství velmi doporučuji omezit sladké pití a opravdu se soustředit na čistou vodu. Omezte kofeinové nápoje a vynechejte alkohol (občasná deci piva vám uškodit nemůže, na tomto místě ho ale nemohu doporučovat, v některých případech však mírné uvolnění napětí může být žádoucí). Pozor si dejte i na bezkofeinovou kávu – může obsahovat stopy toxických látek, které v ní mohou zůstat po procesu odstraňování kofeinu.
8. Vyhněte se syrovému masu, paštikám, vnitřnostem, mořským plodům a nekvalitním mořským rybám. Všechny vyjmenované představují potenciální riziko. Stejně tak omezujte potraviny bohaté na aditiva (přídatné látky), včetně umělých sladidel.
9. Pokud vám to zdravotní stav dovolí, nezapomínejte na pravidelný pohyb na čerstvém vzduchu!

Závěrem – nesnažte se přečíst všechny internetové diskuse o těhotenství jiných žen, respektive, nestresujte se zkušenostmi jiných žen! Každá jsme jiná a každá jsme svá! Respektujte svoje tělo a své intuice!

• autor: Michaela Bebová
• www.biochemicka.cz
• zdroj fotky: Shutterstock.cz