pátek 22. 1. 2021
Světlo a temnota jsou základními protiklady, na kterých je postavený tento materiální svět. Zatímco temnota jako synonymum zla odjakživa vyvolávala strach a úzkost, světlo bylo spojeno s božskostí, čistotou a poznáním. I v těžkých časech světlo dávalo lidem naději a ochranu.
Pokud je vzduch v harmonii, jsme schopni dávat a přijímat lásku. Vnímáme pocit vnitřní lehkosti, jednoduše a rychle se umíme přizpůsobit daným podmínkám a nemáme problém s motivací....
Květina lotosu je s jógou nedílně spjata. Nese v sobě silnou symboliku. Jóga totiž ke květině lotosu přirovnává celé lidské tělo. Zvenku i zevnitř.
Často slýchávám, že se nám v evropské kultuře nedostává smysluplných rituálů, ať už čistě osobních, nebo přechodových. Zřejmě to souvisí s rozšiřujícím se ateismem a celkovým odklonem mladé generace od křesťanství a náboženství vůbec. Co to vlastně může být rituál?
V doslovném překladu namasté znamená „Já se klaním tobě“. V některých pramenech bývá uváděno i „Ty se klaníš mně“. Tato poklona je prováděna ve vnitřní rovině, a není proto třeba ji doprovázet slovy.
Probouzení a stimulace vnitřního ohně nám přináší pocit síly, energie, dodává odvahu, schopnost bojovat a překonávat překážky. Oheň v přírodě má sílu měnit a transformovat. Pevné na tekuté, tekuté na plynné. I náš vnitřní oheň nám pomáhá k vnitřní transformaci.
Podzim započatý podzimní rovnodenností je čas, kdy máme tak trochu bilancovat nad tím, co je třeba nechat odejít, čemu se dále věnovat a co změnit…
Namasté je přece kořen celé jógy, a pokud si neuděláme čas na to respektovat hlavní myšlenku jógy, tak proč to pak děláme...?
„Vše, co plyne, vše, co přináší pohyb a odnáší stagnaci.“
Když si zadáte do Googlu slovo rituál, zobrazí se vám tato definice: „Rituál (z latinského ritualis = obřadný), obřad, ceremonie, ceremoniál je způsob chování založený na tradičních, osvědčených, prověřených pravidlech, normách.“
