Křesťanská tradice
Křesťané si na Zelený čtvrtek připomínají Ježíšovu poslední večeři, při níž se loučí s apoštoly a myje jim nohy. Poté žehná chléb a víno s poselstvím, že toto je on sám, jeho tělo a krev, které obětuje pro ostatní. Ježíš učedníky vyzývá, aby stejné mše opakovali na jeho památku, a slibuje, že bude pokaždé přítomen této hostině křesťanů. Tak vzniká křesťanská oslava a svátost eucharistie. Po večeři, během které se vytratí dokonat svůj zrádný skutek Jidáš, všichni odcházejí na Olivetskou horu do getsemanské zahrady.

Zde na Ježíše během modliteb doléhá úzkost, strach a osamění. Jeho zlá předtucha se naplňuje – přichází Jidáš s nepřáteli a označí polibkem Ježíše, který je následně zatčen. Jako projev smutku proto na Zelený čtvrtek s večerní mší umlkají zvony, říká se, že „odletěly do Říma“, a znovu se rozezní až na Bílou sobotu.

Symbolika zde také ukazuje, že se zimou skutečně umírá a odchází staré a s přicházejícím jarem se rodí nové. Mnozí zaznamenávají tuto skutečnost již od rovnodennosti, avšak aprílové počasí se vyznačuje svou proměnlivostí a až s Velikonocemi přichází skutečný přerod a znovuzrození. Ježíš a jeho příběh nám tu opravdu připomínají podstatu probouzení se do nové a čerstvé přírody.

Naladit se na tuto symboliku se dá několika způsoby, a to již s příměrem zelené barvy. Zelená symbolizuje jaro a také očistu, detox, půst. Je to také barva srdce. 

Vnímáme, že tato doba je vhodná na očistu organismu, od rovnodennosti zachováváme půst a upravujeme jídelníčky. Vrcholí přípravy na Velikonoce, kdy se postíme a vydáváme se tak na pouť Ježíšovu, přinášíme oběť pro své nové, probuzené já.

Probuzené já, které koná v souladu s přírodou a je připravené na zrod nového. Sází se nová semínka do úrodné půdy.

Lidové zvyky Zeleného čtvrtka:

• Na Zelený čtvrtek vstávali lidé brzy ráno, po modlitbě se omyli rosou, což mělo upevnit zdraví.
• Med snědený v tento den měl chránit pře hadím uštknutím i bodnutím či štípnutím od hmyzu – sladily se jím různé kaše nebo se mazal na tradiční velikonoční pečivo zvané jidáše.
• Kdo stihl sníst jidáše ještě před čtvrtečním svítáním, zůstal zdráv po celý rok. Jidáš ale nesměl být kupovaný – ztratil by kouzelnou moc.
• Jidáš vhozený do studny měl zajistit po celý rok čerstvou vodu. Kousek tohoto pečiva se dával také dobytku, kterému měl zaručit pevné zdraví.
• Než vyšlo slunce, zametly hospodyně stavení. Smetí pak odnesly na křižovatku cest, aby se v domě nedržely blechy.
• Zvony na Zelený čtvrtek umlkají a nahrazují je řehtačky a klapačky. Ty mají zároveň svým „rachotem“ zahnat zlé síly.
• Děti chodily po vsi a „honily Jidáše“ – za zvuků řehtaček se obcházela stavení, odříkávaly se básničky o biblickém zrádci a koledníci za to dostávali drobné mince či sladkou odměnu.

Lidové tradice a jejich dodržování nejsou daleko od praxe a záměrů, které můžeme kultivovat i v dnešní době. Odlehčený jídelníček a půst by měly provázet jarní měsíce a ladit nás na zrod nového, nových myšlenek, projektů, vizí do budoucnosti…

V praxi na podložce se propojíme se svižnější ásanou, zapojíme rotační pozice příznivě působící na očistu těla a střev, meditační praxi koncentrujeme na srdeční čakru a praxi podpoříme zelenou barvou, která otevírá právě prostor krajiny srdce.

Volíme barvy jara, do kterých se budeme ladit, hlavně zelenou, obměníme šatník, podpoříme udržitelnost, navštívíme swap či odevzdáme staré kousky na charitu. Obměna šatníku přispěje k pročištění energie i prostoru.

Zelenou můžeme přidat do svých domovů v podobě větviček či kytiček do vázy, malbou zelených obrazů a také koncentrací při praxi, vizualizací s jantrou k srdeční čakře.

Symbolika měsíce dubna a také zelená barva nám pomáhají vrátit se do srdce, vykročit na cestu nových zítřků a svěžího já.

Ježíšovy kroky nás mohou inspirovat, zde není třeba mít strach ze smrti, odevzdáním starého se uvolňují pouta a nastává zrod nového, skutečného já.

Doporučená kultivace zelených potravin pro jarní měsíce:
Je vhodná doba pro klíčení semínek všeho druhu, skvělé dosycení zelené energie podpoří mungo klíčky. Klíčit můžeme také semena slunečnicová, dýňová, ředkev, čočku a jiné. Naklíčená čočka působí krásně i jako dekorace.

Doplnit můžeme zelené super potraviny jako chlorelu, ječmen či spirulinu do našich smoothies. Kávu měníme za zelený čaj a zeleninové šťávy. Přidáváme studené pokrmy a saláty, soustředíme se na vědomou přípravu jídla a zelenou barvu. Vařit můžeme se záměrem, zpíváme jídlu mantry a žehnáme své pokrmy.

Měsíce jara a jeho probuzení nás také vyzývají k uctění hloubky matky Země, vědomě se s ní spojujeme, začínáme sázet, klíčit, sbírat a uklízet zahrádky. Pokud nemáme vlastní, s chutí se můžeme vydat do krajiny, do lesa, k řece, do parku a posbírat okolo sebe odpad, podpořit Zemi svou přítomností a péčí, vědomě k ní přistupovat.

Je vhodná doba na přípravu ohňů, pálení starého listí a harampádí a symbolického spálení všeho, co již nepotřebujeme. Kultivujeme v sobě kvalitní záměry pro nové dny, protože tam, kam jde naše pozornost, energie, tam se tvoří naše realita.

Tak s chutí vykročte k jaru a oslavujte zelené Velikonoce, radost, změny a teplejší dny s výhledem světla a laskavosti k sobě samým.

• autor: Kateřina Kostková
• www.katerinalove.cz
• foto: Shutterstock.com