pondělí 12. 10. 2026
Rozdělení ájurvédských typů stravy dle gun - sattvická, radžastická a tamastická...prozkoumejte a zjistěte, kterou stravu konzumujete nejvíce.
Autoři kuchařek Jíme zdravě pro vás připravili recept na krémovou česnekovou polévku, která vás zasytí a prohřeje i v těch nejchladnějších zimních dnech. Tento sezónní recept a mnoho dalších najdete v kuchařce Jak jíme zdravě v zimě.
Zvednutí dolních končetin nad hlavu má omlazující a oživující efekt. Celé vnitřní prostředí těla se provětrá a čerpá tak novou energii. I v mysli se vše obrátí a když se pak zvednete, můžete vidět vše z jiného úhlu.
Emoce, prožitky, zkušenosti, přátelství, slunce, voda, neznáme i známé, jóga, jóga, jóga v různých podobách a na různých místech...to jsou jógové dovolené, tvz. retreaty. Jak vypadá v praxi? Podívejte se na Bali a Jávu.
Způsob, jímž dýcháme, může ovlivnit stav naší mysli, což ovšem zná/ví/tuší každý, kdo se věnuje józe. Jóga nás učí obracet k dechu pozornost, vážit si ho, stávat se díky němu vnímavějším k sobě samým i k ostatním. Tuto skutečnost potvrdili i vědci z Dánska. Podle nich se vědomé dýchání významně podepisuje na mentální pohodě a duševním zdraví, na správném fungování mozku.
Kdybych si musela vybrat jednu jedinou pozici, kterou budu provádět každý den, byla by to pozice motýlka vsedě – baddha kónásana, dodává lektorka jógy Dara Rakovčík.
Podle ájurvédy obsahuje každá potravina alespoň jednu chuť: slanou, sladkou, kyselou, hořkou, trpkou a ostrou. Pro vnitřní rovnováhu těla, ducha i mysli by každé naše jídlo mělo obsahovat tyto chuti.
Saláty rozhodně nepatří jen k létu. Dopřát si je můžete i s příchodem podzimu. Stačí vybrat ty správné suroviny a chutě, které se k prvním chladným dnům budou skvěle hodit, a rychlý zdravý oběd nebo večeře je na světě!
Jen co na podzim začaly padat kaštany, babička nám vždy jeden strčila do kapsy. Říkala pro zdraví a pro štěstí. My jsme z nich vyráběly různé postavičky, zvířátka a později podzimní dekorace. Máte-li již svůj kaštanový věnec hotový, můžete sami na sobě vyzkoušet i jejich léčivou sílu.
Zkuste si na podzim nebo v zimě, které jsou sezónou respiračních onemocnění, provést malý soukromý průzkum. Zeptejte se nemocných na pravděpodobného původce jejich stavu – nejspíš se vám sejde několik podobných odpovědí – totiž, že ačkoliv tomu tak nutně nemusí být vždy, většinou na nás nějaký vir či bakterie skočí ve chvíli, kdy: málo spíme, špatně jíme, nedostatečně odpočíváme, jsme zkrátka ve stresu…