neděle 4. 6. 2023
BLESKOVĚ
Ačkoliv tento pokrm v našich končinách není tradiční, myslím, že mnoho z nás někdy ochutnalo „tapas“, jinými slovy variaci různých předkrmů. Jsou výborné, na první pohled malinké, ale je velmi jednoduché se jimi nasytit tak, že na hlavní chod již nedojde. Se cvičením ásan to může být podobné. Někdy se jednoduše zaplníme svačinkami a uzobáváním a nezbyde místo na skutečné jídlo – meditaci a uvědomění.
V minulém díle jsme si povídali o důležitosti výdrže v ásanách. Není dobré z nich utíkat po dvou deších, ale zároveň není vhodné při každém cvičení posunovat své limity bez naslouchání svému tělu. Pokrok, lze-li o nějakém v ásanách mluvit, není lineární a často jsou dva kroky vpřed následovány třemi vzad.
Z mých úplných jógových začátků si pamatuji jediný záměr – provést ásanu co nejdokonaleji ve smyslu jejího postavení. Dech a výdrž byly věci, které mě vůbec nezajímaly, a ohlédnu-li se zpátky, myslím, že jsem nedýchala vůbec. Míra chtění a dosahování složitější pozice vždy překračovala všechno ostatní...
Poslední, šestou šatkarmou je nétí. Nétí je proces čistění nosních dutin pomocí slané vody (džala nétí) nebo gumové hadičky (sútra nétí). Vzduch, který dýcháme, není připraven pro přímý vstup do plic. Je obvykle příliš studený a plný nečistot. Funkcí nosu je tedy připravit vzduch v dostatečné kvalitě pro vstup do našich plic. Tato příprava probíhá např. skrze chloupky v nose, které zachytávají prvotní nečistoty, nebo hlenovitou membránu nacházející se hlouběji v nose. Tato membrána odstraňuje miliony bakterií a choroboplodných zárodků, které jsou obsaženy ve vzduchu a které by mohly poškodit plíce. Hlouběji v nose jsou žlázy, které eliminují bakterie, jež přešly přes prvotní obranu. Nyní je více než patrné, že nos nemáme na parádu, ale jeho funkce je zásadní pro správnou funkci našeho dýchacího ústrojí.
Pátou, a tedy předposlední z jógových očistných technik, kterým se v našem miniseriálu věnujeme, je dhautí. Dhautí v překladu znamená „očista“ a čistit tentokrát budeme především trávicí systém. Dhautí však také zahrnuje čištění krku, očí, jazyka a konečníku.
Nauli je další z šesti hlavních jógových očistných technik („šatkarmy“). Technika nauli spočívá v masírování břišní stěny pomocí kontrakce a rolování břišních svalů (přímého svalu břišního). Jak na to?
Další z indických očistných technik (šatkarmas) je basti neboli očista střev vtahováním vzduchu nebo vody skrz anální otvor. Tato technika se v dnešní době téměř neučí a v novodobých jógových knihách obvykle nezmiňuje. Je často nahrazována šankhaprakšálanou (úplná očista těla slanou vodou), a to i přesto, že ve starších textech bývá označována za velmi přínosnou a jednoduchou.
V minulých dílech jsme si přiblížili očistnou techniku „trátaku“. Dnes se budeme věnovat další z tzv. „šatkarmas“, a to kapálabháti.
V minulém článku jsme se věnovali teoretickému vysvětlení trataky a dnes se zaměříme na praktické provedení. Budeme se zabývat jejím prvním stupněm, bez jehož dokonalého zvládnutí nemá smysl pokračovat dál. Konkrétně se zaměříme na kombinaci vnější a vnitřní trataky, kdy člověk hledí na vybraný předmět po určitou dobu bez mrkání a poté hledí na stejný předmět se zavřenýma očima.
Trataka je světoznámá technika, která se provádí v mnoha naukách či náboženstvích, ačkoliv je mnohdy nazývána různě. V tradičním hathajógovém textu Gheranda Samhita je zařazena jako jedna ze šesti očistných technik...
