úterý 13. 10. 2026
Sezením dnes velká část z nás tráví většinu svého času – ať už v práci na židli před monitorem počítače nebo doma na pohovce před obrazovkou televize. Kam v těchto chvílích putuje naše pozornost? Jsme si vědomi těla, polohy, dechu? Meditační sedy jsou polohy, které nás vrací do dětských let a připomínají, jak přirozené pro nás bylo sedět, ale na zemi – uvolněně a bez bolesti.
Jógová tradice je nesmírně bohatá na různé texty, které obsahují moudrost jogínů minulosti. Jsou studovány stovky a některé i tisíce let a v tradičních liniích se bez jejich studia neobejdete. Mnohé nám poskytují nejen pochopení širšího kontextu jógové praxe, ale i pochopení života jako takového.
Za okny je pozdní letní odpoledne. Ladím se na nadcházející lekci jógy, zklidňuju dech, sedím na své oblíbené podložce ve zkříženém sedu, ale čelem k ostatním v místnosti. Moje první lekce jógy jako lektorka. Přede mnou pečlivě nachystané poznámky a osnova lekce, abych se nezamotala. V hlavě si přehrávám, jak všechny přivítám a co budu říkat. Chci působit absolutně klidně, tak jak to ti lektoři vždy mají. Akorát, že vůbec nejsem.
Když si dovolíme zpomalit, tělo naslouchá, mozek se zklidní a celé naše já se začne vracet do rovnováhy. Tento proces dokazuje, že klid sám o sobě je tou největší silou. Je hlasem našeho já, hlasem srdce.
Jóga je svobodná a nabízí každému to, co přesně on potřebuje. Od jiných druhů cvičení se liší tím, že zapojuje jak tělo, tak i mysl a předává praktikujícím svou osobitou filozofii, která postupně prostupuje jejich životem a dostává se jim stále více pod kůži.
Nádech je povahy aktivní, při nádechu se zapojují a aktivují svaly k boji, k pohybu samotnému. S výdechem se svaly uvolňují, s výdechem klesáme v pátek po práci do gauče a doslova si oddychneme. S výdechem se uvolňuje hlubší vrstva nás samotných.
Když jsem před více než dvaceti lety vydal svou první knihu o powerjóze s podtitulem „Fitness budoucnosti“, znělo to možná odvážně. Ale už tehdy jsem cítil, že tenhle přístup k pohybu má obrovský přesah. Powerjóga nebyla jen další trend. Byla to nejdříve výzva a postupně cesta, která spojovala tělo, dech a vědomí do jednoho funkčního celku.
V rychlém tempu dnešní doby je umění skutečně odpočívat cennější než kdy dřív. Potřeba vypnout mysl a načerpat nové síly je nezbytná nejen pro duševní pohodu, ale i pro celkovou regeneraci organismu. Přesto je pro mnoho lidí stále těžké vnímat „nicnedělání“ jako efektivní a nutnou součást života. Čas, který si na odpočinek vyhradíme, často zaplníme aktivitami, které sice přinášejí radost, ale vyžadují mentální i fyzickou energii – sledování televize, čtení, sport, nebo trávení času s přáteli. Tyto činnosti, jakkoli příjemné, nejsou skutečným odpočinkem v pravém slova smyslu.
Pozici utkatásana říkám soukromě zimní. Ne že by židle měla něco společného se zimou, ale rozhodně se vyplatí ji praktikovat předtím, než se vydáme na sjezdovky. Touto ásanou budujeme v našem těle stabilitu a sílu (především stehenních a hýžďových svalů), a to se nám na lyžích bude jistě hodit. Ale pozor, od sjezdového postoje se v mnohém liší.
Účelem našeho cvičení není navždy a bez přerušení se soustředit na dech, ani dosáhnout dokonale klidné mysli. Pomocí jógy, pránájámy a meditace můžeme vyvíjet naši všímavost tak, abychom si ji zachovali nepřetržitě. Teprve potom můžeme být konečně svobodní....