Někteří Indiáni chápou lapače snů jako symbol indiánské jednoty. I když se předpokládá, že tato tradice pochází z kmene Ojibway, své legendy o lapačích snů mají i jiné kmeny, jako například Chippewa nebo Lakota. Legendu Ojibway poprvé zaznamenala americká etnografka Frances Densmorová, a to v roce 1929.

Různý počet bodů v kruhu odkazuje k různým významům

Ačkoliv existuje bezpočet různých variací, hlavní podoba lapače snů zůstává vždy stejná: jedná se o malý kruh ze dřeva, který je svázán provázkem či nití tak, aby se podobal pavučině s malým otvorem uprostřed. Svázání pavučiny přitom v kruhu vytváří několik bodů a jejich počet má vždy určitý význam:

• 13 bodů znamená 13 fází měsíce,
• 8 bodů označuje počet nohou pavoučí ženy v ojibwayské legendě,
• 7 bodů je 7 proroctví praotců,
• 6 bodů symbolizuje orla nebo odvahu,
• 5 bodů vytváří hvězdu.

Na spodním okraji lapače může být také dalšími prameny připevněno pírko nebo pírka ozdobená korálky či jinými podobnými žetonky. Tradiční lapače mají průměr pouhých několik centimetrů, moderní modely nabírají již poněkud výraznějších rozměrů.

Sluneční paprsky pošlou zlé sny pryč

I když se legendy v některých aspektech liší, shodují se minimálně v jedné věci: v tom, jak by se lapač snů měl užívat a jak vlastně pracuje. Podle tradice by se měl lapač snů, aby fungoval, pověsit nad postel. Zde ve své pavučině zachytí špatné sny a ty dobré nechá dírou uprostřed projít. Když ráno na lapač snů dopadnou sluneční paprsky, všechny špatné sny se vypaří. Každý kmen má také svou legendu o lapačích snů, a i když se v některých aspektech různí, to podstatné zůstává vždy stejné. Ony drobné odchylky pak vyjadřují specifika dané oblasti země, kde se konkrétní legendy tradují.

Které legendy spojené s lapači snů jsou nejznámější?

Ojibway

Příběh vypráví o pavoučí ženě Asibikaashi, která poté, co se lidé rozptýlili do čtyř koutů Severní Ameriky, přísahala, že se bude starat o všechny děti. Obyvatelé Ojibway kdysi žili jako jeden národ, jenže po jejich rozptýlení se Asibikaashi nemohla dostat do každé dětské postýlky. Aby jí ženy usnadnily cestu, utkávaly magické pavučinky ve tvaru kruhu (což je způsob, jakým slunce prochází oblohou) a věšely je nad kolébky. Stejně jako pavoučí žena chytí hmyz do své lepkavé pavučiny, špatné sny jsou uvězněny v pavučině lapače snů a zahynou, když je každé ráno zasáhne slunce. Mnoho matek připevnilo k obruči ve středu pírko představující dech nebo vzduch. Což mělo kromě symboliky i praktický význam – dechem nebo vzduchem se pírko rozhýbalo a zabavilo dítě, které tento pohyb sledovalo. 

Chippewa

Podle této legendy byly lapače snů vyrobeny jako prostředek, který měl děti ochránit před strachem ze špatných snů, jenž se jim zračil v očích, když se probouzely. Matky tkaly pavučiny na vrbových obručích, u toho říkaly posvátná slova a myslely jen na šťastné věci. Cestu do středu mělo dobrým snům usnadnit posvátné peří, které zavěšovaly na spodní okraj lapačů. Soví pírko značilo moudrost a zavěšovalo se nad postýlky děvčat, orlí náleželo chlapcům a symbolizovalo odvahu.

Lakota

Podle lakotské legendy měl starý duchovní vůdce vizi. V ní se mu zjevila Iktomy, učitelka, která vypadala jako pavouk. Ta vzala vůdcovu vrbovou obruč a na jejím otáčení mu vysvětlovala koloběh života – od kojence až po stáří. Řekla staršímu, že pokud lidé naslouchají dobrým nápadům, síly je povedou správným směrem. V opačném případě to bude naopak. Řekla také, že pavučina představuje dokonalý kruh, ale v jeho středu se nachází díra. Od toho se odvíjí způsob, jímž pavučina prosévá sny a vize lidí: ty dobré zachytí, ty špatné nechá projít a zmizet.

• autorka: Kateřina Hájková
• foto: iStock