Prána: Pančaprána váju a Upaprána váju

04. 04. 2019


Dnes už i věda uznává, že chemické procesy těla nejsou ovlivňovány pouze příjmem vody a stravy, ale i interními stavy. Energie je základem života. Prána proudí vším, co existuje....

Deset prán tvořených pěti hlavními a pěti vedlejšími pránami pracuje společně v našem fyzickém těle a metabolických procesech. Metabolické procesy se v sanskrtu označují jako džátharágni. Každá z funkcí metabolismu je ovládána mužským božstvem (déva), které řídí danou pránu, a proto podceňuje i danou metabolickou aktivitu. Každá z dašara čakra džátharágni funkcí je utlumována ženským božstvem (déví).

Dnes už i věda uznává, že chemické procesy těla nejsou ovlivňovány pouze příjmem vody a stravy, ale i interními stavy. Jedná se o ovlivňování pránou, kterou nadechujeme. Nesprávné dýchání ovlivňuje metabolismus. Věda však stále neuznává obrovský vliv dýchání na procesy v těle, jak nás to učí ájurvéda a jóga čikitsa. Např: Nedostatek prány v oblasti trávicího traktu vede k bráničním křečím a erupci trávicích žláz, které pak způsobují vředy. Při neustálém kýchání dochází k tak velké ztrátě prány, že se lidské srdce může v důsledku tohoto dechového traumatu úplně zastavit.

Pět hlavních typů energie – Pančaprána váju

Pět velkých prán (váju) je spojeno s pránou, která řídí nervovou sílu (prána váju), nervovou energii (prána váhaka), nervové impulsy (prána váhana) a kapaliny v nervovém systému.

Zde jsou hlavní funkce pěti hlavních typů energie v těle.

  1. Udána je řízena zrakovým lalokem mozku (talamus) a je situována v oblasti hrdla nad hrtanem. Je to energie používaná ve smyslovém vnímání a ve všech automatických funkcích nervového systému. Kontroluje např. kašlání. Jako síla jde směrem vzhůru a ven.
  2. Prána je kontrolována centrem prodloužené míchy. Zasahuje od srdce až po hrtan a soustřeďuje se na srdeční oblasti hrudníku. Je to energie používána verbálními mechanismy, vokálním aparátem a dýcháním. Řídí celý dechový proces. Jako síla vede dovnitř a pohybuje se ven.
  3. Samána je řízena solárním plexem. Projevuje se od pupku až po oblast srdce a řídí reflexní zpracování i trávení stravy a jiné metabolické procesy. Napomáhá trávení. Jako síla vede a pohybuje se stejným směrem.
  4. Apána je řízena eferentními impulzy z centra míchy. Je aktivní pod pupkem a je soustředěna ve střevním traktu. Tato energie řídí autonomní činnost ledvin, močového měchýře, tračníku, konečníku, genitálií a celého vylučovacího systému. Reguluje též činnost konečníku. Jako síla vede ven a pohybuje se směrem dolů.
  5. Vjána je řízená z páteřního sloupce a proniká celé tělo. Má své energetické centrum blízko pohlavních orgánů. Je zodpovědná za stahování a uvolňování svalů, a to volních i mimovolných. Je to energie cirkulace. Jako síla jde nejprve nahoru a potom dolů.

Upaprána váju – vedlejší typy energie v lidském těle

  1. Nága (had) je klokotavá energie a je spojena s říháním, krkáním a zvracením.
  2. Kúrma (želva) je stočená energie a je spojena se škytáním a mrkáním očí.
  3. Krkara (křepelka) je explozivní energie a je spjata s kýcháním a trávením.
  4. Dévadatta (bohy daná) – jako o energii se o ní mluví jako o síle s tažnou nebo výtlačnou povahou. Je spojena se zíváním a reguluje vnitřní smysly hladu a žízně.
  5. Dhanaňdžaja (šířící se oheň) je těžká síla spojená se slzením. Někdy bývá příčinou zarudnutí očí před spaním a projevuje se ve spojení s únavou. Tato prána hraje roli v rozdělování tuků do různých částí těla.

 

Zdroj: Jóga – krok za krokem, 1999

 

  • autor: Eva Učňová
  • foto: Shutterstock.com

Jóga Dnes Konference
Energy Studio jd
JógaMarket