úterý 13. 10. 2026
BLESKOVĚ
Nejkrásnější období v roce je tu a společně s ním i něco, co k němu nepatřilo vždycky, ale co si k němu pošetilý člověk přidal později, možná nevědomky. Je to stres, přepracování, touha být perfektní a nejlepší, připravit ty nejkrásnější Vánoce. Neztrácí se ale pod tím pozlátkem skutečný duch Vánoc?
V minulém příspěvku jsme si přiblížili mandle v naší kuchyni a s nimi související tradice. Dnes tu mám pár zajímavostí k vlašským ořechům. Ty zanechaly v našich končinách delší a větší stopu, hlavně pokud jde o Vánoce.
Poslední dny roku jsou pro mě kouzelné a není jiný měsíc, který by měl tolik rituálů a tradic. Např. na Štědrý den byste neměli zametat a vynášet odpadky a smetí. Říká se, že se tím vynáší z domu štěstí.
Jak říká Jiří Kodet ve slavném českém filmu: „Největší radost udělá dárek vlastnoručně vyrobený.“ A to pořád platí.
Je velice osvobozující, když člověk ztratí potřebuj neustále kontrolovat dokonalost čehokoliv – a to platí jak v józe, tak v životě.
S nabídkou adventních kalendářů se roztrhl pytel. V obchodech a na internetu najdete neuvěřitelně pestrou nabídku od klasických čokolád přes čajíčky, kosmetiku, ponožky, spodní prádlo až po různé druhy alkoholu nebo zdravé müsli balíčky, v podstatě vše, na co si vzpomenete. Největší radost vám ovšem udělají ty, které si vyrobíte sami.
Blíží se období vánočních svátků a s nimi je v našich končinách spojena konzumace ořechů na různé způsoby. Ořechy, které u nás rostou, vlašské a lískové, se zimě dobře skladují, což je jeden z důvodů, proč jsou o Vánocích hojně používané nejen jako potravina, ale i symbolicky.
John Stuart Mill, anglický filozof a empirik, napsal, že „svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého“, a vyjádřil tím samu podstatu svobody: žít podle svého, ale neomezovat, nebo dokonce neohrožovat tím ostatní. Uvědomujeme si to i dnes?
Poslední dobou nám nemohla uniknout vlna příznivců unschoolingu nebo tzv. domškoláctví. Celá toto hnutí je založeno na jednoduché a celkem logické myšlence. Děti se totiž dokážou vzdělávat stejně sebeřízeně jako dospělí. V dospělosti se podle všeho věnujeme tomu, co nás baví. V tom oboru máme jistou výhodu a můžeme v něm vynikat. Pokud stejnou možnost dopřejeme i dětem, možná jim to přinese více benefitů než vysedávání dlouhá léta ve školních lavicích. Opravdu ale dospělí v dnešní době mají volbu vzdělávat se v tom, co je baví?
Světlo znamená život. Zejména za zimních dnů na sobě cítíme účinek nedostatku světla. Podobně je tomu v místnostech. Temné prostory nám ukládají energii.
