Charles Dickens napsal spoustu krásných děl. Jedno z nich se týká Vánoc. Jeho povídka Vánoční koleda se stala legendou. Mnoha lidem, jak dokládají dobové záznamy, změnila život: Chudákům dodala odvahy, bohatým otevřela oči. Jistý továrník dokonce poté, co jedním dechem přečetl Dickensovu povídku, v náhlém pohnutí citů nařídil zastavit následující den výrobu a poslal všechny své zaměstnance domů.

Stejně jako zapřisáhlý morous Enebezer Scrooge, který měl jen jednoho zaměstnance, a přesto se, poté co jej navštívili tři duchové, rozhodl dát mu volno a pomoci jeho rodině, jak jen toho byl schopen. Čím je Dickensův příběh tak silný, že oslovuje lidi i dnes, celé generace poté, co tento slavný spisovatel vydechl naposled? Vypráví totiž příběh, který se nám nikdy neoposlouchá – příběh lásky. A právě takovým příběhem jsou i celé Vánoce.

Jsou všude kolem nás
Mění se kulisy, ale hlavní aktéři zůstávají stejní. Dickensovi se povedlo ve svých hrdinech zachytit charaktery osob, které potkáváme kolem sebe každý den, které možná žijí v našem bezprostředním okolí: každý jistě zná nějakého Ebenezera, nějakého Boba, možná že i nějakého „ducha“, nějakou dobrou duši, která nám umí v pravý čas otevřít oči, která se nebojí říkat pravdu, ale tak, aby neublížila – s citem a láskou (praktikuje tedy satju i ahinsu).

Co všechny spojuje
A společně s oněmi osobami se kolem nás nachází i laskavost, dobrosrdečnost, sounáležitost, tolerance, pochopení, obětavost, přátelství a pokora. Tedy vše, co neschází Bobově rodině, jejíž členové se radují z maličkostí, z každičkého okamžiku, který mohou strávit spolu, radují se z každičkého malinkého kousíčku vánoční hostiny, který se k nim dostane. Nevadí jim, že není dost pro všechny, že jsou chudí, že mají nemocného syna a bratra Timínka – nebo jinak, vadí, ale všechno špatné převáží právě ona jedinečná a neuhasitelná síla lásky, která každým členem prostupuje a dohromady je spojuje v jeden jediný nerozdělitelný tým. Společně mají mnohem více síly a to vědomí zároveň dává sílu i každému jednotlivci.

Začněme ještě dnes
Když jeden z duchů Scroogeovi ukáže, jak krásná může láska být, vzpomene si na vlastní dětství a pocítí lítost nad zmařeným životem vlastním i nad tím, který svou zlostí a zatrpklostí maří Bobovi a celé jeho rodině. Rozhodne se, že se bude radovat, že se bude smát, že bude rozdávat štěstí, radost a úsměvy místo kritiky, zlých slov a pohrdání. Rozhodne se a začne hned, nečeká a daruje Bobovi velkého krocana, nečeká a pošle ho, aby si šel koupit vlastní uhlák, aby mu nebyla zima, přidá mu na platě, aby mohl zaopatřit své nejbližší. Nemocnému Timínkovi, který se díky jeho péči uzdraví, se stane dobrým otcem. Všichni ho mají rádi.

Co se může stát každému
Tento příběh může zažít každý z nás. Nejedná se o pohádku, o které musíme jen snít. Dickensova povídka v sobě skrývá mnoho moudrosti. Ukazuje, že v každém z nás je dobro, jen na něj nesmíme zapomínat a nesmíme se zatvrdit vůči světu a vůči těm, kteří nám s dobrou vírou chtějí pomoci. Ukazuje, o čem Vánoce (a celý život) skutečně jsou: ne o tom všechno stihnout, ne o tom napéci co nejvíce druhů cukroví, ne o tom nakoupit nejdražší dárky. Ale o tom sednout si společně ke stolu, najíst se, popovídat si a věnovat si ten nejkrásnější dárek, který (i sami sobě!) můžeme darovat: svůj čas.

Věnujme si čas, nespěchejme a všímejme si, kolik krásy se nachází v nás i kolem nás.
Užijme si krásný advent a krásné Vánoce

• autor: Kateřina Hájková
• foto: Shutterstock.com