BLESKOVĚ
Žijte jógu blog 07. 01. 2022 PDF Tisk

Růžové vidění vs. přirozenost

Někdy bych si přál mít nasazené růžové brýle! Byl bych pro ně ten „nej“ influencer-nositel a díky nim bych žil svůj život s iluzí. Tím bych ale popíral přirozený princip vesmíru a života na zemi – ZMĚNU. Změnu, která je základem všeho a rozhodně neodpovídá kvalitě „nasazených“ brýlí.

Růžové vidění vs. přirozenost

Vyvažování mezi póly… ne jen jedna orchidejemi vyzdobená cesta, po které člověk chce jít, ale balancování a hledání harmonie je cestou bez cukrátek a v realitě dnů. Ale popravdě! V padesáti už víte, a to je velký dar. V padesáti víte, že přiložení vašich rukou k dílu je to nejdůležitější, co pomáhá v cestě ke spokojenosti – a třeba i když se vám už moc nechce. Jinak stagnujete a rozkládáte se (fyzicky a především mentálně), sestupujete dolů. Naopak, je třeba zabrat (nejenom v padesáti) a mít vize, přání, sankalpy, ve kterých prožíváte svůj život spokojený a naplněný – v důsledku toho, že víte, kam jdete. Trénovat mozek, formovat a podporovat tělo (trénink, strava, péče), starat se o vitalitu jako životadárný oheň a do něho přikládat, odstraňovat, opouštět a odpouštět, stejně jako přijímat, je smysluplná cesta hledání, respektování a soucitu. Mít víru v to, že vše je uskutečnitelné… to je smysl našeho bádání ve světě, kterým označujeme „život“.

Víra je schopnost sledovat cíl a záměr, nehroutit se z toho, když něco nefunguje, být a vnímat uvnitř, je to vnitřní kvalita, která vyvstává z intuice. Právě na ni působí i okolní svět, ale víra přetrvává bez ohledu na okolní svět. Ta je prostě uvnitř, a když jí to dovolíme, projevuje se odhodlaností k dané činnosti a sledování cesty – cestování.

Cestování v sobě obnáší vnímání neustálé změny a v rámci života koloběh střídání komfortních a nekomfortních zón, čímž se naše emoce a sebedůvěra pohupují jak na houpačce. Vyzkoušeno a ověřeno na sobě mám, že pokud se v našem životě něco děje – možná se něco pomyslně hroutí, ale i ve stejné kvalitě daří – je vnitřní pocit o nejistotě a velkém rozechvění.

Co s tím dělat? Je třeba zastavit se, trénovat odstup a mít prostor pro uvědomění si, co situace říká a přináší. Je potřeba zastavit se, soustředit se sám na sebe a věnovat si vlastní péči, protože nikdo jiný vám nepomůže. Jen vy sami. Všichni ostatní vám ukazují možnosti, nabízejí své zkušenosti a svou cestu, ale je jen na vás, jaká cesta z toho množství inspirace bude vámi akceptovatelná. Bude to cesta, kterou jste schopni sami zvládnout a žít naplno.

Takto napsáno je to jednoduché. Samo realizované to je již těžší, protože to chce disciplínu, tvorbu rituálů a nových vzorců s vědomím, k jakému cíli má toto vše vést. Víra do toho vpuštěna je elixírem a životní sílou, která vás udržuje s mírnými, či většími zakolísáními na zvolené cestě.

Je to udržitelná jógová praxe mimo podložku, jež těží z pravidelného cvičení jógy, které trénuje odolnost a podporuje radost ze života bez podmínek… jen pobývání ve vnitřní svobodě, kterou vám nikdo a nic nemůže vzít.

A tak tvořte svůj vnitřní vesmír a cestujte. Stojí to za to.

Jak do toho? S pozorností a dechem… to je můj návod, i když se může zdát velice jednoduchou cestou. Opak je však pravdou.

Jednoduchost i v dýchání
Hledáme v dálkách, vymýšlíme „nemožné“ a toužíme objevit moderní/zajímavý posun reflektující, možná i předbíhající současnou dobu. Toužíme po novostech a zapomínáme na základní principy a jednoduchost (přirozenost) nejenom v praxi ásan, meditaci, ale i ve způsobu dýchání. Přitom stačí jen tak málo – zastavit se, uvědomit si a stočit svou pozornost k přirozenosti a základům dechových i meditačních technik, a ty eventuálně rozvinout dále.

Máte málo času nebo pravidelnost vaší praxe je zatím vzdálená? Zvolte zcela jednoduchý postup pozorování a dýchání vsedě. Je-li pro vás zkřížený sed obtížný, doporučuji si sednout na židli, mít chodidla na zemi plnou plochou, holeně kolmo k zemi a v oblasti stehen a pánve pravý úhel, čímž docílíte správného vzpřímeného držení trupu (páteře). To je pro dýchání důležité.

Posaďte se:

  1. Zaujměte pozici a vyrovnejte se v zádech. Protáhněte se nahoru, směrem za korunou hlavy, a v tomto nastavení těla se současně uvolněte. Uvolnění je základním předpokladem pro správné provedení této praxe.
  2. Zaměřte pozornost k vnímání dechu. Pozorujte, jak od pánve přes třísla, boky až k ramenům, v přední i zadní straně trupu, stoupá energie nádechu jako expanze a síla. Pozorujte, jak se s výdechem celé tělo uvolňuje a pomyslně zmenšuje do výdechového postavení.
  3. Praktikujte několik minut. V technice vydržte od jedné do několika minut a stále provádějte stejně. Nehledejte složitost, ale naopak. Jen jednoduchost dechu. Vnímejte plnost dechu.

Toto je způsob uvědomění si přirozeného dýchání a vede ke zkvalitnění dechu prostřednictvím pozornosti i… k meditaci. Stačí mu dát jen pozornost a vše se postupně začne měnit – dech se prodlouží, zjemní a rozvine do všech částí plic. Toto cvičení praktikujte každý den pravidelně a uvidíte, jak se po čase dech zkvalitní a celkově dojde k uvolnění. Jak prostoupíte k cestě… meditace. Najdete-li si čas, bude to váš pravidelný rituál. Budete-li stále přemítat, kde čas vzít, a říkat, že ho nemáte, tak to tak je a k cíli vás jógová praxe jednoduchosti nepovede.

  • autor: Václav Krejčík
  • www.zijtejogu.cz
  • @vaclavkrejcik
  • foto: Shutterstock.com

Objednat předplatné