Do ohně jsou vhazovány obětiny. Nejznámější obětina je sóma, výtažek z rostliny, který se těžkým procesem zřejmě lisoval. Dále mezi obětiny patřilo přepuštěné máslo ghí, jogurt nebo mléko. Dle finančních podmínek žadatele rituálu se mohla obětovat i koza a ve védských dobách i, světe div se, nyní posvátná kráva. Nejdražší obětinou byl kůň, který na indickém území neměl dobré podmínky pro život. Oheň rozložil obětinu na vůně, pachy a kouř, a ty posílal bohům pro naklonění si jich na stranu lidí a plnění jejich přání. Principem indického života jsou rituály a oběti, které udrží chod tří světů společně dohromady. Vytvářejí vazby z jednoho světa do druhého a třetího, a také v každém z nich.  

• -jd-
• zdroj fotky: Shutterstock.com