sobota 14. 11. 2026
BLESKOVĚ
Yoga & Dance Spring Festival se vrací do Ostravy v čase lásky, a to na přelomu dubna a května 2027. V jedinečném a nezaměnitelném prostředí Dolní oblasti Vítkovice se jeho 12. ročník stane na tři dny Mekkou pro všechny jógové příznivce s více než 40 mezinárodními a předními českými lektory, také kirtanisty, speakery a dalšími.
Občas se při lekci přistihnu, jak říkám studentům, aby přešli do psa hlavou dolů a odpočinuli si. A že by měli cítit uvolnění. Kromě toho, že bychom nikdy neměli lidem říkat, jak se mají cítit, že ano, tak si uvědomuju i to, jak náročný může být pes hlavou dolů pro naše zápěstí. Pak rozhodně nemyslíme na uvolnění, ale spíš na to, kdy už z toho půjdeme ven. Co se v oporách děje a jak si praxi upravit, pokud vaše zápěstí trpí, nebo jej dlouhodobě přetěžujete?
Je dobře zdokumentováno, že stres je tichý vetřelec, který může v naší fyzické i duševní pohodě natropit velké škody. Co ale dělat, když jsme bolaví zvenčí i zevnitř a zdá se, že nic nepomáhá? Nejdůležitější je v takové chvíli zastavit a pobýt sám se sebou.
Lidé, kteří praktikují jógu nebo pilates, měli v rozsáhlé americké studii nižší riziko úmrtí během sledování. Výzkum přináší zajímavou zprávu pro příznivce obou aktivit. Autoři zároveň upozorňují, že samotný vliv cvičení zatím nedokážou oddělit od celkového životního stylu.
Péče o sebe se snadno promění v další seznam povinností. Cvičit, správně jíst, meditovat, zvládat emoce a ideálně u toho dobře vypadat. Listopadové a prosincové vydání JÓGA DNES otevírá téma UMĚNÍ NECHAT BÝT a s ním otázku, která v každodenním shonu snadno zaniká: Co z toho, co se snažíme opravovat, řešit a zdokonalovat, naši pozornost skutečně potřebuje?
Všimla jsem si u sebe i u druhých, že na začátku lekce bývají lidé ochotní zkoušet téměř cokoli. Zvednou ruce, zanoří se do předklonu, hledají rovnováhu na jedné noze a statečně dýchají i ve chvíli, kdy se jim klepou kolena. Pak ale přijde závěrečná šavasána.
Den plný zpráv, úkolů a plánů snadno uteče, aniž bychom v něm měli chvíli pro sebe. Obyčejné rituály nám pomáhají dát mu vlastní rytmus. Pár pohybů na podložce, procházka mezi barevnými stromy nebo pečená jablka u společného stolu. Jejich síla spočívá v tom, že se k nim vracíme a děláme místo tomu, co nám prospívá. Podzim přímo vybízí vytvořit si takové malé jistoty. Která bude ta vaše?
Barevné listí padá z nebe, večery se prodlužují a vzduch je prosycený vlhkou hlínou a tlejícím listím. Miluji tuto vůni, která uzemňuje, stahuje dovnitř a hlásá příchod posledního svátku v keltském kole.
Tento orientální pokrm s vůní skořice se může stát výbornou snídaní a nebo dezertem podzimních a zimních dní. Místo čerstvého ovoce můžete použít ovoce sušené a ubrat na přidaném cukru.
Dny se zkracují, teplota klesá, vzduch je stále chladnější. Příroda nás nabádá, abychom zpomalili, dali si horký čaj, zachumlali se pod deku a stejně jako ona se připravili na hibernaci. Ve světě tekuté modernity to ale není nic snadného. Období listopadu až ledna, které by mělo být nejklidnějším, bývá naopak pracovně i akademicky nejnabitějším, a co teprve socializace, adventní a vánoční akce, novoroční oslavy a všechny možné plesy. Vlastně jdeme jako lidé tak nějak proti přirozenému plynutí přírody a pak se divíme, že je na nás ten podzimně-zimní shon někdy příliš…
