My jsme sice začali tuto sérii (pozn. redakce) tištěná verze Jóga Dnes roku 2025) pohanských svátků chronologicky na začátku roku, ale v symbolickém kalendáři keltského kola se končí Samhainem a začíná svátkem Yule v prosinci. Nyní před sebou máme Samhain, se kterým se tedy keltské kolo roku uzavírá. Samhain patří mezi hlavní sabaty, nejdůležitější pohanské svátky, jež utvářely životní rytmus starých národů. Je prahovým bodem mezi dvěma světy – světem světla a světem tmy, životem a smrtí, vnějším a vnitřním.

Tento svátek je známý pod různými jmény (Samhuinn, Samana, Hallowmas) a z jeho kořenů vycházejí svátky, které slavíme dodnes – Halloween, Dušičky, svátek Všech svatých i latinskoamerický Día de los Muertos. Všechny tyto svátky spojuje hluboké téma smrti a s ní související paměť, úctu a přechod.

Tradičně se Samhain slaví v noci z 31. října na 1. listopadu, i když původní oslavy trvaly celý týden – tři dny před a tři dny po tomto datu. Samhain je také třetí a poslední svátek sklizně, po Lammasu a Mabonu. V kole roku zaujímá místo přesně na půli cesty mezi podzimní rovnodenností a zimním slunovratem, což z něj činí silný mezník v cyklu roku.

Zatímco jarní Beltain je svátkem života a plodnosti, Samhain je svátkem smrti a zároveň znovuzrození. V keltském kalendáři představoval konec starého a začátek nového roku, takže je současně i čarodějnickým Novým rokem. Smrt je zde chápána nikoliv jako konec, ale jako brána k proměně.

Samhain je svátek přijetí tmy. Převládá noc nad dnem, slunce slábne, příroda se ztišuje a stahuje do sebe, stejně jako my. Hlavním smyslem Samhainu je vědomé přivítání temnější poloviny roku – nejen té vnější, ale i vnitřní. Je to pozvání ke ztišení, k naslouchání sobě, ke zpomalení. Nabízí se prostor k uvědomění si, že vše má svůj čas, že život a smrt jsou dvě strany jedné mince. Pokračuje naše podzimní loučení se vším, co nám již neslouží, s lidmi, s fázemi života, s iluzemi. Je to čas uctění předků, všech těch, kdo tu byli před námi. Hranice mezi světy je nyní nejužší a je možné naslouchat hlasům, které jindy zanikají v hluku všedního dne.

Symboly Samhainu

• Svíčky a oheň – symbol života a naděje uprostřed tmy, plamen jako připomínka vědomí v temnotě.
• Lebky, kostry a stíny – ne jako strašidla, ale jako symboly přirozeného cyklu, pomíjivosti a očištění.
• Jablka a dýně – plody podzimu, hojnosti i záhad, jablko je spojeno s Avalonem, zemí mrtvých.
• Barevné listí, větve, suché květy – krásné a pomíjivé, učí nás přijímat konec jako součást celku.

Jak oslavit Samhain

Vytvoř si oltář Samhainu, oltář předků – neměla by zde chybět svíčka, květy a plody, ale tentokrát na oltář přidáme i osobní předměty, fotografie, jména těch, kteří odešli, slova díků.

Rozsviť světýlka, zapal oheň nebo svíčky – jako poctu světlu v nás i v těch, kteří odešli.

Vnitřní ticho a meditace – čas na klid, temnou bohyni v nás, intuici, vhledy.

Napiš dopis a rozluč se – se starým rokem, s bolestmi, s tím, co odchází.

Samhain v nitru ženy

Na úrovni ženského cyklu odpovídá Samhain fázi menstruace, v cyklu lidského života jsme na úrovni moudré ženy-stařeny (krone) a v lunárním cyklu novoluní. Je to doba hlubokého naslouchání, stažení, odevzdání se. V tomto čase nepotřebujeme být vidět, ale žít v pravdě. V tichu se rodí síla.

Samhain je oslava konce, ale i nového začátku. Je to okamžik, kdy čas zpomalí a prostor se otevře, kdy světlo zhasíná jen proto, aby mohlo znovu vzplanout. Můžeš se rozloučit, poděkovat, vydechnout. A nechat tmu, aby tě objala. Být v klidu a čerpat sílu z tohoto pevného objetí.

• autorka: Veronika Carmanová
• www.karmayoga.cz
• foto: Pexels