Jóga nám připomíná, že v dnešní instantní době je třeba zpomalit, odpočívat, nejet jen na výkon a produktivitu. Je v pořádku vyhovět svým potřebám, ubrat z množství společenských akcí a hlavně dýchat. Pravá síla spočívá v umění být klidný, což má úžasný vliv na tělo i mysl – od snížení hladiny stresových hormonů, jako je kortizol, až po zlepšení imunity a duševní pohody. V jógové filozofii je odpočinek klíčový pro regeneraci a obnovu energie. Výzkumy z oblasti kognitivní, afektivní a behaviorální neurovědy potvrzují, že odpočinek, meditace a praktikování jógy mohou pozitivně ovlivnit neuroplasticitu mozku, což nám pomáhá lépe se adaptovat na změny a zůstat odolný vůči stresorům.

Psychologické výzkumy potvrzují, že chladné počasí a kratší dny výrazně ovlivňují náladu a hladinu energie. Byla dokonce diagnostikována tzv. sezónní afektivní porucha (seasonal affective disorder). Úbytek denního světla ovlivňuje produkci serotoninu – neurotransmiteru spojeného s náladou a duševní pohodou.

Podzim je ideálním obdobím pro zaměření se na sebe a své vnitřní potřeby. V sociologii se stále více mluví o fenoménu FOMO (fear of missing out) – strachu, že nám něco unikne. Ale co kdybychom si místo toho zvolili JOMO (joy of missing out) – radost z toho, že nemusíme být u všeho? Zaměřit se na svůj vnitřní svět, tady a teď, zpomalit a být, v tom spočívá opravdová moudrost podzimu. Aneb není důležité (jen) to, co děláme, ale také jak to děláme. Jóga nás povzbuzuje, abychom naslouchali svému tělu i mysli, uvědomili si, kdy potřebujeme pauzu, a byli s tím naprosto v souladu.

Albert Camus prohlásil, že „podzim je druhé jaro, kdy každý list je květinou“. Kromě krásných barev a dechberoucích přírodních scenérií s sebou ovšem přináší i méně okouzlující společníky – kýchání, smrkání a obávané hleny. Lékařské studie prokazují, že studený vzduch může zúžit dýchací cesty, ztížit dýchání a podpořit hromadění hlenu. Suché vnitřní vytápění, vlhké počasí a shon nás činí náchylnými k nachlazení a přetížení.

Pránájáma učí, jak plně využít kapacitu plic a uvolnit tělo i s myslí. Vědci zjistili, že vědomé, hluboké dýchání může snížit krevní tlak, zklidnit nervový systém, a dokonce zlepšit náladu. V době chladného a sychravého počasí je to skvělý způsob, jak zahřát tělo i mysl.

B. K. S. Iyengar hlásal, že „dech je králem mysli“. Řízené dýchání může pomoci vyčistit nosní průchody, zlepšit kapacitu plic, a dokonce snížit stres. Studie v Journal of Alternative and Complementary Medicine zjistila, že pravidelné praktikování jógy a pránájámy může posílit imunitní funkce, snížit záněty a podpořit zdravější dýchací systém.

Kromě fyzických výhod hraje jóga také zásadní roli při zmírňování mentálních účinků sezónních přechodů. Sociologie uvádí, že rutiny nás ukotvují a poskytují pevnou strukturu uprostřed změn. Dle filozofa Alaina de Bottona „rutina není vězení, ale lešení pro dobře prožitý život“. Jóga nabízí rutinu, díky níž můžeme zůstat zakořenění, zatímco vše kolem se mění.

Dalším cenným spojencem v transformaci podzimního blues je humor. Smích může posílit imunitní funkce a snížit stres, což je důležitý protiklad fyziologických dopadů podzimního počasí. Proč tedy v hlubokém podzimu nezačít třeba s jógou smíchu?

Zkuste si letos v tom největším shonu dovolit prostě na moment vypnout, uvařit si šípkový čaj, dát nohy na stůl a zaposlouchat se třeba do své oblíbené hudby. Rozložte podložku, i když se vám vůbec nechce, protáhněte se, zacvičte si, dopřejte si chvilku se svým dechem. Kupte si konvičku na džala néti, humornou knihu, zázvor a kurkumu. Rozsviťte více světel ve svém domově i ve svém vnitřním světě. A když bude nejhůř, připomeňte si, že po každé zimě přichází jaro…

• autorka: Martina Martinez
• www.martinamartinez.cz
• foto: Pexels