Kofein a jeho účinky na organismus

01. 08. 2018


Snad každý se někdy cítil unavený. Únava je přirozená reakce těla indikující, že je čas si odpočinout a dopřát tělu dobytí baterek ať už v podobě spánku, nebo jednoduchého zpomalení. Ruku na srdce, kdo má ale to štěstí nebo tu možnost se natáhnout na gauč či si dát tzv. dvacet kdykoliv, kdy si o to tělo říká?

Náš životní styl nás často nutí únavu ignorovat, potlačovat ji nebo se ji nějakým způsobem snažit zahnat. To samozřejmě v dlouhodobém horizontu vede k mnoha nežádoucím efektům, ale o tom třeba jindy. Dnes bude řeč o jednom z nejstarších alkaloidů, jehož psychostimulační účinky jsou známy již tisíce let – kofeinu.

Kofein je nejoblíbenější, nejrozšířenější a zároveň neužívanější látka, která má schopnost nabudit organismus a zahnat únavu. Kofein patří do skupiny alkaloidů a v čisté podobě je to bílá látka připomínající cukr. Jeho zdrojem je například velmi oblíbený čajovník čínský (černý a zelený čaj), kávové nebo kakaové boby (káva a kakao), kola (kolové nápoje), anebo například rostlina cesmína paraguayská. Tyto vyjmenované jsou nejznámější, pravda je, že se různé podoby kofeinu nacházejí asi až v 60 různých rostlinách.

Co se děje v těle?

Po příjmu kofeinu, buď prostřednictvím nápoje, nebo například konzumace kakaových bobů, se tento stimulant dostává do krevního řečiště a poté putuje do jater, kde probíhá jeho hlavní metabolismus. Než se příslušnými biotransformačními procesy metabolizuje na látky, které jsou vyloučeny z těla, stihne nás, jak se tak říká, excitovat. Děje se tak prostřednictvím vazby molekul kofeinu např. na tzv. adenosinové receptory, kde působí jako tzv. antagonista, tzn. že zaclání vazbě adenosinu na jeho receptory a překáží navození pocitů, které by jinak přišly: únava, ospalost, nesoustředěnost. Dochází tedy k opačnému efektu, a tím je pocit energie, bdělosti a soustředěnosti. Bohužel (nebo bohudík?) tento stav netrvá dlouho. Nástup účinků je podle míry zaplnění žaludku a podle množství kofeinu do několika minut a posléze zase účinky do několika hodin, zpravidla 2–3 vymizí. Samotné odbourání může trvat ale mnohem déle, až 7 i více hodin. Vše záleží na mnoha faktorech, jako je hmotnost konzumenta, množství kofeinu, vnímavost vůči této látce apod.

Kofein má však mimo citelné excitační účinky i schopnost ovlivňovat regulaci a metabolismus glykogenu, tuků, sacharidů a hormonů adrenalinu a noradrenalinu. To s sebou nese širokou škálu účinků: zrychlení srdečního tepu, zvýšení motility střev, podpora spalování tuků či zvýšená diuréza. Zatímco většina obyčejných lidí prahne po kofeinu pro jeho stimulující účinky a z „rituálních“ důvodů, těchto sekundárních účinků na organismus využívají hlavně sportovci. Tím, že je stimulováno vyplavování adrenalinu, dochází k uvolňování mastných kyselin do krevního řečiště, které jsou posléze využity jako zdroj energie pro výkon. Tím se šetří uložený svalový a jaterní glykogen, což je při sportovních výkonech velmi žádoucí. Srovnávací studie ukazují, že pravidelný příjem kofeinu má v rámci sportovních výkonů kýžený efekt.

Každý jsme jiný...

Všechny výše uvedené účinky jsou však vždy silně individuální a také závisejí na množství přijatého kofeinu a zdroji této látky. Zatímco jeden po šálku kávy usne, druhý vydrží bdělý do noci. Vnímavost některých lidí vůči kofeinu může být i silně negativní – objevují se u nich jen nežádoucí efekty, jako je nevolnost, nepříjemné bušení srdce či bolest žaludku. Je důležité zdůraznit, že stejně jako na jiné alkaloidy i na kofein vzniká opravdová fyzická závislost, i když se nejedná o tzv. tvrdou drogu, můžou se při jejím nedostatku objevit abstinenční příznaky.

Káva

Nejvíce kofeinu na běžně konzumovanou porci obsahuje káva. Obsah kofeinu ve standardně připraveném espressu (7 g mleté kávy, 30 ml, 100% Arabica) se pohybuje v průměru okolo 75 mg. Za účinnou dávku se tedy nejčastěji považuje množství dvou šálků takto připravené kávy, tedy okolo 150 mg kofeinu. Množství kofeinu v jeho přírodních zdrojích se liší, lze ale říci, že do 300–400 mg přijatého kofeinu jsou účinky vesměs pozitivní, nad 400 mg denně už se můžou objevit nežádoucí pocity, které naznačují, že kofeinu už je v těle moc. Množství 4 šálky se tedy dá považovat za pomyslnou hranici. To, že jsme to s kofeinem přehnali, často poznáme podle třasu rukou a určité svalové neklidnosti. Pomyslné hranice jsou ale opět velmi přibližné, protože zde hraje roli velmi mnoho faktorů. Na obsah kofeinu nejenom v kávě má velký vliv způsob zpracování, samotná příprava či výroba zdroje. Z toho důvodu se obsah může velmi lišit a rozmezí obsahu kofeinu v jednotlivých potravinách je často velmi široké (pokud nemluvíme o suplementu, kde je množství standardizované).

Stejně jako u jiných návykových látek bychom to s příjmem kofeinu neměli přehánět. Přiměřené množství spolehlivě krátkodobě zažene únavu, nicméně její příčinu nevyřeší. Čaj a káva ale vždy měly a mají velmi silné společenské, rituální postavení. Když už potřebujete nabudit, volte čisté a kvalitně připravené nápoje (káva, čaj) nebo kvalitní hořkou čokoládu či kakaové boby. Čemu bych určitě doporučila se vyhnout, jsou tzv. energy drinky a kolové nápoje, kde je vedle kofeinu i značná dávka přidaného cukru.

 


Jóga Dnes Konference
Energy Studio jd
JógaMarket