Jógová urputnost

06. 03. 2017


Proč já neudělám pozici s větším rozsahem a stejnou variantu jako provádí kamarádka?“ Existuje vůbec nějaké dokonalé provádění pozic? V čem tkví pokročilost jógy?

Pokročilost jógy je z původního hlediska charakterizována jako stav zastavení mysli. Nikde se nepíše o cvičení a dokonalosti ásan. Tento aspekt do jógy přineslo až 20. století, kdy se začínají praktikovat fyzické jógové systémy. Pokud člověk stále sleduje cíl dokonalých ásan, podléhá mu a je stále více vláčen cestou fyzického těla. Otázkou zůstává, zdali právě tento způsob praktikování těžší a náročnější pozice nevede jen k chvilkovému uspokojení? Nedochází tímto způsobem praxe jógy ke stálému podněcování zájmu o lepší a lepší tělo?

Pokud je tělo ásanami uspokojováno a rozvíjeno, je protažené a současně silné. Když tento stav nastal je třeba stále ho dokola rozvíjet? Být lepší a lepší? Není už sám člověk dokonalý? Zmírnění touhy po náročných ásanách by pomohlo praxi jógy pozměnit.

Stále více se přesvědčuji o tom, že v jednoduchosti je krása, která v začátku cvičení jógy chybí. Člověk chce být baven ásanami a jejich obtížností. Je to přirozený proces a prostředek, přes který se dosáváme dále. Praktikující díky ásanám vytrénoval tělo a průběžně připravil mysl na to, že se v pozicích zdrží a bude poutána výdrží v pozici. Tady nastává boj, kdo z koho? Zvítězí cestovatelka mysl, nebo se podaří její cestu přerušit, ustálí se a zůstane v klidu uzavřena uvnitř? Postupně se do popředí dostávají pránájáma a dechové techniky, které nás už úžeji pojí s cítěním, energií a... něčím uvnitř nás. Nad hrubohmotným tělem začíná vítěžit jemněhmotné vnímání. Stále častěji se dostáváme do vnitřku, kde probleskuje klid a mír, který není závislý na náročnosti pozic. Naopak. Nastává zvláštní stav klidu a pohody. Najednou se tak otevírá prostor, ve kterém už člověk dokáže pobýt, zůstane sedět a vědomě je. Nepřipadá mu to jako ztráta času. Začíná vítězit dech, se kterým se člověk identifikuje. Tato souhra přivádí člověka ke stavu hlubokého uvolnění a ásany už jsou jen pouhou součástí praxe jógy. Jejich prvopočáteční dominance je umírněná a začínáme objevovat hloubku sebe sama.

Když cvičím powerjógu, nejdříve dopřeji lidem dynamické cvičení, které je uspokojí, ale nejedná se o rychlost! Když vznikne uspokojující emoce, tendence člověka je zůstat v tom, co dělá a rozvíjet, co dělá. Baví ho to a na fyzickém těle vidí efekt! I v mysli začíná vnímat něco, co je příjemné, jen to ještě nedokáže uchopit a rozvíjet. Přenesená dynamika do dechu, prodloužení výdrží a zjednodušení ásan je další fáze, kde si člověk cvičící powerjógu má možnost uvědomit svůj potenciál. Zjišťuje, jak se díky dechu stává silnějším, a tímto vlivem opouští i svůj primární zájem o ásany a bere je jako součást, ne to hlavní v praxi jógy. A je vyhráno. Teď se otevírá opravdová hloubka nevedoucí člověka být lepší a dokonalejší v ásanách, ale být si vědomý celku a postupně docházet k zastavení se a ztišení.

Zastavit se, uvědomit si sebe sama a být sám sebou. Nezvyšovat nároky fyzického těla, ale ekonomizovat jeho činnost a využít fungujícího těla pro poznávání sebe sama.

 


Jóga Dnes Konference
Energy Studio jd
JógaMarket