Jóga v čase, čas v józe

25. 05. 2017


Vzpomínka mě vrací k mé první cestě do Indie. Zpřítomňuje mi pocit stále lepivé a vlhké clony po-monzunových dní, vrací mi pohled na zelená rýžoviště a rozmáčené cesty z ostře cihlového bahna, tvořícího podklad chudého státu Bihár, kudy před notnou dávkou uplynuvších „teď“ kráčel k osudnému fíkovníku kdysi sám Siddhártha Gautama, po stavu probuzení zvaný Buddha.

Vzpomínám, jak ve čvachtajících a podkluzujících sandálech stoupáme s mým mužem do kopce k jeskyním Dungéšvarí, kde Buddha podstupoval hraniční askezi blížící se fyzické likvidaci, než pochopil potřebu střední cesty a přijal po dlouhých dnech strádání něco rýže. Když se z tísnivých prostor kamenných svatyní vynořím ven, uvidím tibetského mnicha, který soudě podle postavy nedostatkem rýže nestrádá, ale jak později zvím, strádá po domovině na střeše světa, kterou musel jako dítě opustit. Kyne mi rukou, abych k němu přisedla. Když se mě ptá, čím se zabývám, odpovídám, že se snažím předávat jógu tak, jak je mi dostupná. Lišácky se usmívá a konstatuje, že zájem západu o východní spirituální nauky je skvělý, a hned záhy dodává, že je zvláštní, že s rostoucím počtem učitelů jógy nepřibývá osvícených lidí. Trochu se zastydím a zároveň je mi jeho sarkasmus sympatický. Mou rozpačitou odmlku přetne vlídnými slovy, která se mi v přemítání o „józe a věku“ znovu vybavila: „Čas plyne a otáčí kolem nauky, kterou to přirozeně mění. Není to dobře ani špatně. Někdy se ale v časovém pohybu ztratíme a dáváme význam jen těm obsahům, o kterých si myslíme, že jim rozumíme, na základě svých omezených zkušeností, které ohraničují náš svět. Taková je doba.“ Jóga je svou podstatou nadčasová, ale i tak podléhají významy jejích obsahů času i prostoru. Pojďme se společně zamyslet nad jógou v čase a nad časem v józe.

ČAS JE RELATIVNÍ, ALE PLYNE

Od pradávna se lidé napříč mnoha kulturami snažili sledovat, mapovat a pochopit plynutí času. Sledovali cykly měsíce a jeho vliv na zemi, stavěli sluneční hodiny, přemýšleli nad tím, zda je čas projevem božské vůle, zda je odvěce věčný, anebo se odehrává jen v tělech živých bytostí a lidské mysli. Čas byl vždy záhadou i předmětem zájmu, sloužil jako prostředek organizace života i jako médium k ovládání lidí (čas posvátný a světský, pracovní a volný čas atp.). Antičtí filosofové se zabývali četnými časovými paradoxy, moderní věk a vědecká revoluce přinesla mocnou vlnu úsilí, jak vliv času tu zrychlit (technologie) a tu zpomalit (medicína). Einstein přinesl důkaz o tom, že čas je relativní a závisí na pozici pozorovatele. Staroindické filosofie vyživovaly svůj ideový rámec skrze pojetí cyklického času a princip nekonečného opakování všech věcí v karmické kauzalitě. Cílem duchovních hledačů pravdy zde byla transcendence času (říkalo se jim někdy kálátítové – dosl. překonávači času), dosažená skrze splynutí osobní esence s nadosobní esencí věčnosti. Není divu, že staří Indové nebyli zrovna žhaví k pořizování dějepisných záznamů! To protože se čas jako forma božského aspektu (kála – viz Bhagavadgíta 11.32) odvíjel v obrovských periodách vzniku (sarga) a rozpouštění (pralája). To vše skrze dlouhé věky neboli jugy, byť tím hlavním a nosným byl vždy moment přítomného okamžiku (kšana). I proto je původ a přesná historiografie jógy zatížená množstvím neznámých. A hlavní impulsy ke zkoumání vlastní historie přišly do domoviny jógy až s minulostí posedlými zápaďany.

PATAŇDŽALI RELOADED

Není tajemstvím, že naše životy se odehrávají v posledním, podstatou nejúpadkovějším věku neboli káli juze, nejkratší (údajně trvá „jen“ něco přes čtyři a čtvrt milionu let), ale také nejméně příznivé periodě, kterou má završit apokalypsa, symbolicky vyjádřená příchodem boha Kalkiho (inkarnace Višnua) na bílém koni. Káli juga je údobím, kdy světový řád vratce kolísá na jedné noze (ze čtyř původních). Ortodoxní bráhmanstvo by zde jistě se zdviženým prstem přitakávalo všeobecné degradaci, kterou lze v tomto věku spatřit i v józe. Nedívejme se na věc ale černobíle. Evoluce neskončila a jóga se v čase vyvíjí. Její vývoj přináší mnoho příznivého a zároveň se odlučuje od mnoha zásadního, včetně jejích původních cílů. Jóga tak, jak ji dnes zříme na většině veřejných lekcí, kurzů nebo učitelských výcviků, je fenoménem mnohem mladším, než by se ledaskomu líbilo. Tedy, tato skutečnost se nelíbí hlavně těm, kteří by své počínání rádi podepřeli pradávnou tradicí a období 50–100 let zpět v čase jim nepřijde dost přesvědčivé a „tradiční“. Když by dnes Maháriši Pataňdžali dorazil na konvenční lekci jógy, zřejmě by se docela (byť jistě povzneseně) divil tomu, co vidí – byť by mezi ásanami leckde zaslechl zmínku o jámách, nijámách či naslouchal nápěvu mantry ÓM.

INVOLUCE A EVOLUCE V JÓZE

Nebýt časového vývoje a konkrétních dějinných událostí, vypadala by soudobá jóga dost možná jinak. Po světě dnes chodí značné množství lidí s ohebnými těly a leckdy až akrobatickým umem jeho ovládání v ásanách (z nemalé části poměrně recentního původu, protože ve starých textech se pojednává hlavně o meditačních sedech a průpravě k jejich zaujetí, spojené s energetickou očistou). Učitelé jógy se množí jako pralesní houby po monzunu, ale osvícených a světců mezi námi kupodivu nepřibývá. Proč? Zřejmě proto, co mi tehdy říkal ten lišácký mnich z Biháru. Naše vědomí se vyvíjí a spolu s ním také hodnoty, které vytváří a kterým dává důležitost, jíž se zpětně zase potvrzuje. Na druhou stranu ze stejných důvodů přinesl čas a vývoj jógy skrze jeho plynutí i mnoho pozitiv! Díky Krišnamačárjovi, jeho následovníkům (a staršímu odkazu tantry) se k učení jógy dostali i dříve segregované části populace (nebráhmanstvo, ženy, cizinci). Díky rozmachu komparativní lingvistiky a následně i boomu technologií je možné stáhnout téměř všechny sútry, tantry, upanišady a jiné prameny online. To vše v překladech z původních jazyků, jejichž přelouskání a faktické pochopení dříve zabralo i více než jeden lidský život. Navíc nebyly vůbec volně přístupné a adept si musel přístup k nim zasloužit.

Totéž platilo i o přijetí do učení v tradici učitel-žák (gurušišja parampará). Dnes stačí obvykle vyplnit online formulář toho či onoho ášramu a poslat na konkrétní IBAN několik stovek nebo tisíc dolarů, či rupií. Jóga je dnes mnoha lektorům (včetně autorky článku) obživou. Ve své praxi používáme konkrétní ceníky a karma jóga je pro většinu z nás gestem dobré vůle a záměru. Doba je taková a prána složenky nezaplatí. Jiní učitelé při józe chodí do jiného zaměstnání, protože je jóga zkrátka neuživí. Dříve adepti jógy podřizovali své sádhaně (spirituální praxi) celý svůj život, leckdy vzdáním se veškerých vztahů světského života (viz tradiční koncept čtyř životních fází neboli ášramů). V dnešní době nám jóga pomáhá světský život lépe zvládat. Dnes spatřujeme hodnotu ve výběru designu jógových podložek, nosíme původně rituální předměty, jako jsou meditační mály (které dříve předával učitel v konkrétních fázích praxe) spíše na okrasu, a snad jako symbolické memento něčeho, co nám připomíná ten či onen aspekt naší praxe. Neodsuzuji, sama nějaká „spirituální cinkrlátka“ mám, jen konstatuji posun hodnot.

Magie zdánlivé dostupnosti všeho také zrušila původní pocit závazku vůči systému, kterým se inspirujeme a k cestě na její cíle aspirujeme. Velice často si „nárokujeme učení“ od svých učitelů, protože jsme se přihlásili do kurzu a zaplatili jej. Aspekt vlastní zralosti smutně opomínáme. Na stranu druhou se dnes jóga dostala téměř všude a v mnoha místech opravdu citelně pomáhá. Leckde je specifickou formou prenatální péče, známe BabYogu pro nejmenší, stejně jako jógu pro děti, seniory nebo osoby s omezenou pohyblivostí. Jóga terapie pomáhá lidem s psychickými traumaty i civilizačními chorobami. Jóga slouží mnohde jako prostředek užitečných sociálně-ekologických projektů. Bezva! Jógu dnes může předávat člověk bez ohledu na svoji rasu, náboženství nebo sexuální orientaci, což dříve bylo tabu. Je to skvělý krok vpřed! Jógu dnes můžete jen cvičit, formou posturální praxe k zlepšení své fyzické anebo mentální kondice, aniž byste se potřebovali zajímat o cokoliv z jejího původního existenciálního smyslu. Proč ne. Nebývale rozbujelé je množství knih, článků i vědeckých studií, zkoumajících a popisujících jógové obsahy. Platí to, že se neustále zvyšuje dostupnost, ale také se často snižuje původnost, a leckdy i hloubka. Díky stejné dostupnosti může být „naším guru“ Osho, Krišnamúrti, Iyengar či Eduard Tomáš, na základě toho, že jsme přečetli několik jejich knih či si poslechli pár nahrávek, které nás oslovily. Není to dobře ani špatně, je to prostě vývoj v čase.

Myslím, že je dobré čas, věk a jejich vlivy navzdory příslovečné relativitě vzít na zřetel. Stejně jako upřímně vnímat, jaký vliv na nás mají a co jim dovolíme.

 

  • autor: Barbora Hu
  • foto: Shutterstock.com

Jóga Dnes Konference
Energy Studio jd
JógaMarket