Bhakti – jóga lásky a zbožného uctívání

12. 11. 2018


Vroucnost lásky. Síla člověka. To jsou odrazové můstky bhakti jógy. Vůdčím znakem a hnací silou této jógy jsou oddanost a uctívání. Láska k božství.

Podle bhaktových škol je nesmírně obtížné dosáhnout absolutna věděním. Nejsnazším prostředkem realizace božství je proto podle nich cesta skrze oddanost. Učitelé bhakti jógy považují za nejjistější způsob, jak dosáhnout osobního boha, jeho uctívání. Filosofie bhakti je tak ryze náboženská a náboženství je zde míněno vztahem mezi dvěma osobami – omezenou, tedy bhaktou – člověkem, a absolutní – tedy Pánem vesmíru, bohem. Bhakti přitom boha nepovažuje „pouze“ za Pána vesmíru, ale vnímá jej jako rodiče, sourozence, dítě či blízkého přítele.

Brahma je vše, i osobní bůh

Ve filosofii bhakti jógy se hovoří o tom, že bhaktové uctívají osobního boha. Toto božství se však vůbec neliší od brahmanu, nesklonného neutra, které představuje svrchovanou jednotu. Takovou, která všechno a všechny přesahuje, nekonečně převyšuje a zároveň vše zahrnuje a obsahuje. Osobní bůh tedy není pouze objektem bhaktovy lásky, ale je zároveň i pravé bytí, bezmezné vědomí a nekonečné blaho, jež představuje věčné a neměnné brahman. Pro bhaktu se jedná o cosi velmi abstraktního, co lze těžko milovat, a proto pro zjemnění a přiblížení se objektu svého zbožňování volí přívlastky zvané „saguna“. Lépe pochopitelné se to bude snad zdát po ozřejmění skutečnosti, že podle indických názorů na pojem božství má brahman dva aspekty.

Nirguna a saguna

Neprojevené božství se nazývá „Nirguna brahman“ a představuje Otce jakožto lůno božské prozřetelnosti. „Saguna brahman“ je potom všekosmické projevené božství nazývající se „Íšvarou“, Pánem všehomíra. Ten se projevuje v různých podobách. Jeho tvůrčím principem je právě bůh Brahma, jeho udržující princip je ve Višnu, jeho ničící i udržující princip je Šiva (milostivý) a dynamickým zosobněním Íšvary je potom Mahášakti, Božská Matka všehomíra. Vtělením Višnua jsou tzv. avatárové, jako je třeba Ráma nebo Kršna. Íšvara jako svrchovaný Pán je nejvyšším projevem absolutní skutečnosti. Jako osobní bůh představuje nejvznešenější představu absolutna, kterou si umí lidská představivost promítnout. Bhakti jóga je tak vhodná zejména pro jedince, kteří jsou schopni přirozené lásky k bohu a touhy se k němu bezmezně a bezvýhradně obracet a vzhlížet k němu.

Pozornost člověka přitahuje objekt

Bhakti jóga vychází z lidské přirozenosti, kdy naši pozornost zpravidla přitahuje objekt, a nikoliv subjekt. Objektem, k němuž se lidská pozornost upírá, je v tomto kontextu právě osobní bůh. Pokud se tato přitažlivost stane pro bhaktu spontánní, stává se sama o sobě schopnou být jeho průvodcem. Žákům bhakti jógy se přitom doporučuje následovat svou mysl a sledovat její sklon až k samému zdroji. Pokud daného jedince přitahuje krása, měl by ji sledovat až k jejímu prameni, odkrýt jej a radovat se ze zdroje všech krás. Stejně je nutné sledovat pocity k jejich původu i v případě, že žáka přitahuje například vůně, dotyk, sladká chuť a podobně.

Přitažlivost jako pouto

Podle bhakti jógových učitelů je toto vábení jasným znamením, jímž k sobě absolutno přitahuje své žáky. Objekty slouží absolutnu, které se projevuje všude, jako podklady, na které bhaktové reagují. Poutem, které jedince spojuje s absolutnem, je právě ona přitažlivost. Druhého konce, tedy absolutna, dosáhne ale žák jen tehdy, následuje-li pouze puzení za jedním objektem, třeba krásou. Nedosáhne jej, je-li jeho žádost roztěkaná, má-li tedy tendence hnát se hned za krásou, hned za vůní a hned zase za sladkostí. I v případě, že je pozornost upírána k objektu, je tedy třeba ji cílit jedním směrem, chceme-li dospět tam, kam se dospět snažíme.

Literatura

Jóga – od staré Indie k dnešku

 

  • autor: Kateřina Hájková
  • foto: Shutterstock.com

Jóga Dnes Konference
Energy Studio jd
JógaMarket