čtvrtek 23. 9. 2021
BLESKOVĚ
Konečně je tady pravá zima. Teploty míří pod nulu, venku se třpytí sníh (alespoň na horách), zima až praští a nás letošní vládní omezení nutí sportovat na čerstvém vzduchu, nu což. Na jógu v parku to není, ale i tak se dá běhat, bruslit, běžkovat, lyžovat, chodit po horách nebo vyzkoušet stále populárnější skialpy, zkrátka tu zimní nádheru si můžeme užívat do sytosti. A až se vrátíme domů do tepla, protáhneme a zrelaxujeme namáhané svaly jógou.
Jak už víme, jóga je vědomá. To znamená, že její praxe musí být procítěná a v plné koncentraci. Musíme myslet na to, co děláme, jak to děláme, a věnovat pozornost každému svalu svého těla.
V józe i v životě se učíme věci přijímat tak, jak jsou. Osobní hranice jsou zdravou součástí života, pokud se cítíme plně přijati. Plně přijati ve společnosti, v rodině, vztazích a hlavně sami sebou. Práce formou seberozvoje, jógy, meditace či terapie by mohla vyprávět. Přijímáme-li sebe sama, uvědomujeme si tím svou hodnotu a máme tak osobní hranice přirozeně nastavené.
Jóga je úžasná. A to ve všech směrech. Pomáhá najít fyzickou, psychickou i emocionální rovnováhu ve vašem životě. Tím, že nás jóga učí přijímat každý okamžik a žít život jako jeden dech po druhém, umožňuje nám lépe se spojit nejen se sebou, ale také s naším partnerem – duchovně, fyzicky a ano, dokonce i sexuálně.
Vánoce jsou sice svátky klidu a míru, ale pro naše zažívání znamená toto období mnohdy naprostý opak. Známe to všichni. V závěsu za tím oslavy nového roku. Všude, kam se podíváme, je plno jídla či pití a my se chtě nechtě přistihneme, že jsme toho zkonzumovali víc, než bychom měli. Proto je důležité po svátcích nechat zažívání trochu vydechnout.
Vánoce se nezadržitelně blíží a spolu s nimi (krom oslav) také stres a vyčerpání. Je proto víc než kdy jindy potřebné, abychom si i teď zachovali svou jógovou praxi, která nám pomůže zvládnout škálu sezónních emocí, pozitivních i negativních, ruch, neustálý pohyb z místa na místo a všechny návštěvy.
Ne nadarmo se říká, že Vánoce jsou časem klidu a míru. Jenže u koho z vás to tak skutečně je? Lidé jsou ve spěchu, stres je všudypřítomný a všichni máme občas pocit, že se nemůžeme dočkat, až bude po svátcích. A to je škoda.
Zdá se, že jóga a její moderní propagace je dokonalost sama. Celý život směrujeme k dokonalosti, jdeme cestou necestou a snažíme se neustále něco dokázat, jako bychom chtěli něco vyhrát. Co chceme vyhrát? Sázku do loterie? Vytvoří nám to úsměv? Možná ano, ale štěstí si za to nekoupíme.
Se sychravým podzimem máme sklony choulit se do sebe: je nám zima, motáme se do teplých šál a kabátů; skláníme hlavu, abychom unikli kapkám deště; hrbíme se a probíráme se vlastními stesky, úzkostmi a obavami. Máme pocit, že se nám nedaří, a ztrácíme motivaci, propadáme se do temnoty tamasu. Cestu nahoru pomůže najít jóga.
Podzim dorazil v poryvech větru a s přívaly padajícího listí. Na první pohled hezký obrázek plný barev, který však není po teplém a prosvětleném létu vždy vítaným společníkem. Chlad, zkracující se dny, neustále se měnící počasí, to všechno je spíše důvodem uvařit si hrnec horké polévky a zůstat pod dekou. Praxe jógy nám může pomoci se s těmito, ne vždy příjemnými změnami lépe vyrovnat a nenechat podzim, aby se projevil na naší náladě a na tom, jak se budeme cítit. Je to vlastně ideální čas naučit se s opadávajícím listím nechat věci volně plynout.
