úterý 13. 10. 2026
BLESKOVĚ
Nabídka jógových studií se neomezuje na lekce konané podle rozvrhu přímo ve studiích, cvičit můžeme také doma podle videí nebo přímo on-line, zúčastnit se lze intenzivnějšího semináře či na pár dnů vyrazit na jógový pobyt nebo zájezd. Pro jógová studia i účastníky takových pobytů je přitom dobré vědět, na co si dát pozor.
Jednou z překážek, které nám brání v pokroku a rozvoji, je představa o sobě sama. Vytvořili jsme si o sobě „bájný příběh / vzdušný zámek“ a tomu věříme – ten žijeme. Je to zcela běžné. Měli jste však někdy pocit, že musíte ze sebe něco svléci, abyste se nadechli? Nebo že s sebou něco táhnete, co vás tíží, ač je to třeba i to, co jste vybudovali, vytvořili a je to součástí vaší komfortní zóny, vašeho úspěchu… a přesto vám to nedovoluje být šťastní, radostní a uvolnění?
Miluji Rakousko, hory v létě, túry a volný čas s přáteli. Mé nejoblíbenější cesty jsou v létě - do hor, kde chodím po kopcích - často sám se svým psem, a užívám si ticho hor, jejich majestátnost a krásu. V Rakousku jezdím stále na stejné místo již 16 let, kde trávíme pravidelně letní i podzimní čas s přáteli.
Naši hlavu vnímáme často jako našeho nepřítele. Bolí nás, přijde nám těžká, nedovolí nám dojít vnitřního klidu, protože je přeplněná myšlenkami.
Jistě jsme se už všichni někdy zamysleli nad tím, kolik odpadu vytváříme, jak moc zatěžujeme Zemi dalšími igelity, kelímky, plasty, papíry, ale i chemickými roztoky… Pokud hledáte a stále tápete v tom, jak se přebytečného odpadu zbavit a za co je možné ho vyměnit, tak je ten dnešní článek právě pro vás.
Před 22 lety jsem udělal nejpodstatnější krok svého života, který z jistoty dobrého zaměstnání namířil do nejistoty. To, co jsem dělal, už nemělo smysl, a abych se psychicky netrápil, odešel jsem. Strach jsem nechal stát mimo své rozhodnutí. Věděl jsem, že vše nějak bude.
Proč ona může a já se toho pečiva už x let nemůžu ani dotknout? Proč ona jídlo neřeší a já se musím v podstatě stále omezovat? Proč já se morduju ve fitku a jí stačí si sem tam zaběhat?
Námětem pro tento příspěvek se stal můj víkendový rozhovor s jednou známou.
Psal se rok 2016 a všechno v mém životě začínalo od nuly. Cítila jsem fyzickou i duševní potřebu obrození, potřebovala jsem znovu cítit něco jiného, než smutek a strach. Zajímavé je, jakmile se člověk v životě dostane do onoho momentu, bodu, kdy začíná s novým štítem, začne dělat rozhodnutí a změny, které, třeba i několik dlouhých let odkládal, s větší lehkostí.
Otevřeným oknem pozoruji zářivou bílou kouli na noční obloze. Nemůžu spát, ostatně jako vždy, když vrcholí úplněk. A tak jen koukám do stropu a doufám v krátký spánek nad ránem…
To téma okolo mě krouží stále. Ať už se to týká mých kamarádek, klientek, které si žádají konzultaci či radu a nebo přednášek a seminářů. Nyní je velmi moderní to, že si každý, kdo nabyde nějaké znalosti a zkušenosti, hned vytvoří webovky, napíše ebook a šíří své znalosti mnohdy s velkým zápalem dále. Ačkoliv si troufám tvrdit, že výživě rozumím a navíc jsem si těhotenstvím prošla….k tomuto tématu přistupuju s velkou pokorou a rozhodně ctím individualitu každé ženy a maminky. Protože jestli je něco tak pestrobarevné, tak je to právě těhotenství a rodičovství (a pak taky hodně dětská výživa ale to už je další kapitola života. A tak můj dnešní příspěvek půjde právě tímto směrem.
