úterý 13. 10. 2026
Ahoj, jsem stále s tebou. Jsem tichý, ale nikdy ne mlčící. Jsem tvůj dech. Byl jsem s tebou, když jsi minulý týden zavřel ústa, oči i svět. Když ses vrátil domů – do nosního dechu, do klidu, do sebe. A jsem tady i teď. Když se léto rozplývá do teplých rán a pomalých večerů. Když se vše zjednodušuje a uvolňuje. V tom uvolnění tě čeká další krok. Je jemný, ale hluboký. Je to výdech.
Sedím v ordinaci ájurvédského lékaře Dr. Rohita v Goe a pečlivě naslouchám jeho povídání o tom, jaké procedury mě budou v následujících deseti dnech čekat a jaké by mělo mít celé toto snažení smysl.
Když přijdeme na lekci jógy, často nás jako první přivítá usměvavý učitel. Klidný hlas, vlídný pohled, možná pár vtipných slov, které uvolní napětí. A pak se začne — dech, pohyb, ticho, koncentrace. V tu chvíli je ten člověk na podložce před námi zdánlivě jistý, pevný ve svém středu, někdo, kdo to „má zmáknuté“. Jenže za tím vším se skrývá mnohem víc.
V každodenním shonu si málokdy uvědomujeme, jak dýcháme. Dech však není jen automatický proces – je to klíč k našemu fyzickému, duševnímu i emocionálnímu zdraví. Mnoho z nás dýchá povrchně a rychle, aniž by si uvědomilo, že vědomá práce s dechem může zásadně ovlivnit kvalitu života.
Ve chvíli, kdy jsem vjel do aleje vysokých, zimně bezlistých stromů, zaplavilo mě tiché potvrzení, že odjet a být jen sám se sebou a s péčí o své tělo i mysl bylo to nejlepší, co jsem pro sebe mohl udělat. V Resortu Svatá Kateřina mě přivítala příroda a klid, které spolu s ájurvédskými procedurami rozproudily krev v mých žilách a otevřely prostor v mysli pro něco víc než jen být „v tom“, kde člověk je.
Velikonoce patří hned po Vánocích k nejoblíbenějším křesťanským svátkům. Každoročně je slavíme v období jara okolo první neděle po prvním jarním úplňku. Jsou barevné, společenské, plné tradic a také tradičních sladkých a slaných pokrmů, které protkávají jednotlivé dny a také mají svá malá pravidla. Pojďme se podívat na nejvýznamnější 4 dny Velikonoc, jejich tradiční pokrmy a také malé obměny, díky kterým budou Velikonoce v lehčím kabátku.
Je čas zbořit mýty, hacknout svůj dech a znovu se nadechnout životem. Každý den uděláme přibližně 20 000 nádechů. A přesto většina z nás neví, jak správně dýchat. Dýchání je to nejpřirozenější, co máme – a právě proto ho tak často zanedbáváme.
Každý z nás někdy zažívá stres – zrychlený tep, sevřený žaludek, napjaté svaly, nekontrolovatelné myšlenky. Někdy se jedná o krátkodobou reakci, třeba před důležitým vystoupením, jindy je stres naším každodenním společníkem, který pomalu, ale jistě ovlivňuje naše zdraví i psychickou pohodu.
Dnes máme na všechno výzkumy. Mnoho z nich si protiřečí. Záleží totiž na tom, která skupina si výzkum zadala, která skupina ho financovala a jak dlouho výzkum probíhal.
Dýchání je základní životní funkcí, kterou často považujeme za samozřejmost. Přesto způsob, jakým dýcháme, zda nosem nebo ústy, může mít zásadní dopad na naše zdraví, fyzickou výkonnost a celkovou pohodu. Dýchání nosem přináší řadu výhod, které si často ani lidi praktikující jógu, neuvědomují.