Zahřejme se jógou

07. 01. 2014


Cvičením jógy rozproudíte metabolismus a podpoříte energii těla.

Pravidelně každou zimu jezdím na návštěvu za svojí sestrou do amerického státu Colorado. Je to pro mě taková citová záležitost. Především se vždycky těším na svoji rodinu, kterou vídám většinou jen jednou do roka. A také jsem se tam poprvé ve svém životě setkal s jógou, nebo lépe řečeno s dynamickou powerjógou.

Předtím pro mě jóga byla jen dlouhé sezení v lotosovém sedu. Působila jako něco tajemného, neznámého, divného, co zavánělo náboženstvím nebo spíše sektou. Zprostředkovanou zkušenost jsem měl od svojí mámy, kterou vzala její nejlepší kamarádka na lekci jógy, a ona unavená po celém dni usnula už v úvodní šavásaně a začala chrápat, čímž naprosto zničila atmosféru celé skupině a pod tíhou opovržlivých pohledů se už nikdy neodvážila přijít znovu.

A tak když moje sestra zavelela, že jdeme v šest ráno na lekci powerjógy, klepal jsem si na čelo. Jenže starší sestru nakonec vždycky poslechnete. Nevím proč, mají prostě nějaké přesvědčovací nadání. A tak jsem se poprvé setkal s něčím, z čeho jsem byl úplně v šoku. Moje představa lekce jógy (nudné sezení v lotosu) vzala téměř okamžitě za své. Po deseti minutách jsem se potil ze všech pórů, klepaly se mi ruce i nohy, louže tvořící se pod mým tělem mi znemožňovala udržet se i v těch nejsnazších pozicích, což pro mě, vyznavače kick-boxu, bylo velké ponížení.

Chaturanga pro mě začala být nepřítelem číslo jedna asi v polovině lekce. Obzvlášť když jsem se klepající a k zemi padající podíval na svou sousedku, od pohledu minimálně sedmdesátiletou paní, která stejnými pozicemi proplouvala jako vánek, zcela bez známek námahy. Na konci lekce jsem téměř neměl síly odejít. Na snídani jsem poprvé v životě musel pít kávu brčkem, protože třes rukou mě ne a ne opustit.

Ten den se mi vlastně změnil život. Tedy z dnešního pohledu. Tehdy jsem si myslel, že na „tohle“ mě už nikdo nikdy nedostane.

Ale opět jsem podlehl jemnému nátlaku svojí sestry, která druhý den v pět ráno volala, že mě vyzvedává za deset minut, ať se okamžitě obléknu, udělám snídani pro oba, sbalím se na jógu, na lyže a ať si vezmu věci do práce s sebou, protože před prací už to domů nestihnu. V noci totiž napadlo 40 cm prašanu, a to každý lyžař musí jít na kopec, ať se děje cokoli! A tak jsem zase prošel očistcem powerjógy, pak dvě hodiny lyžoval v prašanu, a když jsem přišel do práce, byl jsem tak unavený, že jsem usnul u počítače už při prvním e-mailu.

Postupem času jsem ale naprosto propadl kouzlu powerjógy. Stala se mým životním motorem i náplní. Každá lekce, ať se předtím, než se postavím na podložku, cítím sebehůř, mě krásně zahřeje na těle a pohladí na duši.

Někdy na lekci při závěrečné relaxaci říkám lidem, aby si představili nejkrásnější místo na světě a sami sebe na tomto místě. Já jsem vždycky myslí mezi vysokými horami státu Colorado. V kolébce jógy a mém druhém domově.

 

Jakub Šamberger

www.energystudio.cz

 

 

Znáte z archívu Get in Balance

Zdroj fotky: Samphotostock.cz


Jóga Dnes Konference
Energy Studio jd
JógaMarket