Rozkvetlé Vánoce

22. 12. 2016


Nejtypičtější květinou Vánoc je vánoční hvězda, nebo také pryšec nádherný. Původně pochází z Mexika a zemí Střední Ameriky z oblastí subtropických hor. Ve Spojených státech je květina známá také jako poinsettia (poinsetie)...

Květinou jógy je lotosový květ, na který se díváme jako na symbol duchovního poznání. Jeho rozkvetlé lístky představují rozkvetlost lidské duše, čistotu, neposkvrněnost a osvícení. Lotos vyrůstá pouze v klidných vodách jezer a rybníků s klidnou a stojatou vodou. Stejně tak i naše duše rozkvétá pouze na hladině klidné mysli. Jistě mi dáte za pravdu, že už jen pohled na rozkvetlou květinu nás uklidňuje a květinová výzdoba svou krásou umocňuje sváteční atmosféru daného okamžiku. A protože sváteční dny prožíváme právě nyní, pojďme si povědět něco o květinách, které nám dokážou navodit příjemnou vánoční pohodu.

Nejtypičtější květinou Vánoc je vánoční hvězda, nebo také pryšec nádherný. Původně pochází z Mexika a zemí Střední Ameriky z oblastí subtropických hor. Ve Spojených státech je květina známá také jako poinsettia (poinsetie), a to podle jména velvyslance Joela Poinsetta, který ji v roce 1828 přivezl z Mexika do Ameriky. Její tradiční barvou je červená, ale setkat se můžete i s růžovou, žlutou, lososovou nebo i s dvoubarevnou variantou. S Vánocemi ji spojovali již staří Mexičané, jimž připomínala betlémskou hvězdu a její červená barva krev, jež symbolizuje oběť ukřižování Ježíše.

Mezi další oblíbené vánoční květiny patří vánoční kaktus (zygocactus). Jeho původním nalezištěm je brazilský deštný prales a kvete v období Vánoc. Odtud tedy jeho název vánoční. Květy mohou mít červeno-fialovou, ale i bílou, žlutou, růžovou nebo červenou barvu.

Hledala jsem vánoční květinu, která by byla typicky česká. Když jsem byla malá, mívali jsme doma brambořík. Jeho oblíbenost se postupně vytrácela, ale v poslední době se do vánoční výzdoby zase pomalu vrací. Ani brambořík se však v Čechách původně nevyskytoval a do naší přírody byl vysazen uměle. Objevil se pouze na některých místech jižní Moravy. Jeho přirozenou lokalitou jsou listnaté hory Evropy, Malé Asie a Íránu a největší počet jeho druhů roste v Řecku a Turecku.

To, co už u nás v přírodě nalezneme, je jmelí. Jde o poloparazitický keřík a v Čechách roste pouze jeden druh, tzv. jmelí bílé. Jmelí bylo považováno za posvátnou květinu již keltskými druidy, kteří věřili v jeho léčivé účinky. Dnes se věší na lustr, aby přineslo do domu lásku a zdraví. Pokud se během Vánoc pod jmelím políbíte, máte štěstí zaručené.

V Čechách se můžeme setkat především s barborkami, třešňovými větévkami, které jsou-li nařezané 4. prosince na svátek Barbory a vykvetou-li do Štědrého dne, předpovídají neprovdané dívce, že si v nadcházejícím roce najde ženicha. Větvička broskvoně o vánočních svátcích prý odstraňuje nedůvěru mezi lidmi, a když na Štědrý den vyraší lístečky břízy, znamená to pevné zdraví a celoroční dobrou náladu.

Přeji vám, aby vám ta vaše květina vykvetla v ten pravý čas a dělala vám radost co nejdéle.

 

zdroj: Wikipedia.cz

 


Jóga Dnes Konference
Energy Studio jd
JógaMarket