Cvičení jógy jako cesta k poznání sebe sama

08. 09. 2014


Samotný fakt, že se rozhodneme k pravidelnému cvičení, ukazuje na to, že jsme schopni sebekázně a vnitřní disciplíny.

Jóga je ucelený systém etických zásad, fyzického cvičení, mentální očisty, hlubokého zkoumání mysli a duchovní reflexe. Je to životní styl, způsob nahlížení na svět a hledání podstaty bytí. Řada z nás se ale s jógou setkává především v podobě fyzického cvičení. I tak nás může mnoho naučit o nás samých, ostatní vrstvy nejsou podmínkou.

Samotný fakt, že se rozhodneme k pravidelnému cvičení, ukazuje na to, že jsme schopni sebekázně a vnitřní disciplíny. Tu pak dále prokazujeme na lekcích, protože nasloucháme pokynům lektora či lektorky. Nepředvádíme se, necháváme se vést a společně postupujeme od jednodušších variant pozic k obtížnějším. V jednotlivých pozicích poznáváme své tělo. Provádíme je soustředěně, precizně a přitom můžeme pozorovat jednotlivé svalové skupiny a uvědomovat si, jak se zapojují či uvolňují. Prodýcháváme a tím i pročišťujeme vnitřní orgány. Neobelháváme sami sebe, neprovádíme pozice pouze pro vizuální efekt, skutečně je prožíváme. Proto nás také nijak netrápí, pokud v pozici nedosáhneme nejdále či nejhlouběji, nesrovnáváme se totiž s ostatními, ale pouze sami se sebou a svými možnostmi.

Pokud v balančních pozicích ztratíme rovnováhu, vracíme se do nich bez zbytečných okolků. To ukazuje na naši schopnost se nezdávat. Z případných nezdarů se poučíme, ale nezdržujeme se sebelítostí, protože čas je na lekci vymezen a chceme ho co nejlépe využít. Ostatně učíme se stále, na každé lekci, něco nového. Neupadáme do stereotypů, stále si všímáme i těch nejjednodušších pozic, jako bychom je prováděli poprvé. Zbavujeme se očekávání i předsudků, protože víme, že každá lekce je jiná, a není dáno předem, jak se nám bude dařit.

Prokazujeme zodpovědnost, protože stále cvičíme tak, jak je právě nejlépe možné. Očekáváními nezatěžujeme ani lektora či lektorku. Možná právě proto, že nejsou podle našich představ, se od nich o to víc naučíme. Máme otevřené srdce a jsme tolerantní. Dělíme se o prostor, neuzurpujeme si ho více než je třeba na úkor ostatních, prokazujeme sounáležitost. Ostatním také pomáháme, i kdyby jen tím, že jim umožníme užít si lekci nerušeně nebo tím, že je svým příkladem povzbudíme v náročnějších pozicích. Svému tělu věnujeme zaslouženou pozornost a tím ulevujeme také mysli, která se během lekce odpoutává od jiných záležitostí. Celou dobu vnímáme, že cvičení je v daný okamžik to nejdůležitější, čemu věnujeme pozornost a přitom současně jen pouhým prostředkem k dosažení důležitějšího cíle, kterým je péče o sebe. Neupadáme tak do osidel dogmat. S uvolněním na konci lekce přichází radost, kterou sdílíme a tím dokážeme násobit. Sami sebe dokážeme na závěr také ocenit a tím se otevíráme schopnosti si nejen sebe, ale také ostatních vážit. Pravidelným cvičením se také postupně uklidňujeme a znovu objevujeme schopnost naplno prožívat přítomnost.

Každá lekce jógy je sama o sobě příležitostí k sebepoznání. Je zastavením se v čase a odpoutáním se od běžného života. Jako výlet, který nám přináší nový pohled na domov, může každá lekce přinést nadhled a poznání, které obohatí každý den, otupí hrany starostem a prohloubí prožívání příjemných okamžiků.

  • Michaela Dombrovská
  • www.protoze.cz
  • zdroj fotky: Samphotostock.cz 

 

 


Jóga Dnes Konference
Energy Studio jd
JógaMarket