úterý 13. 10. 2026
BLESKOVĚ
Svoje myšlenky považujeme za velmi cenné. Životně cenné. Však i Descartes řekl: Cogito ergo sum. Myslím, tedy jsem. To je opravdu hluboké. Protože to znamená to, že pokud nemyslím, nejsem. Děsivé že?
Všichni jsme na něčem závislí, což je bezesporu také zcela v pořádku. I v dobách šířícího se bretheriánství (tedy nezávislosti na potravě) stále ještě musíme dýchat, jsme také závislí na přísunu tekutin, gravitace nás nutí zůstat minimálně jednou nohou na zemi (jak v doslovném, tak i v přeneseném slova smyslu) a i beze světla bychom těžko existovali.
V Indii je strašně jednoduché žít jógou, prožívat klid a zažívat pocit, kdy hlava nejede na maximální výkon a je prázdná. Je to nepopsatelný pocit, který se zažije při tréninku sebe sama v běžných situací života.
Vím, jak náročné je jít za svými sny a cíly. Jak náročné je každý jednotlivý den plnit všechny úkoly s jasnou vizí a směřováním. Rád plním své sny a současně vím, že to vyžaduje velikou míru vlastní disciplíny, bez které jsou sny a cíle jen sny.
Mnoho cílů a předsevzetí se s končícím rokem objevuje v ústech nás všech. Rychlé a nadšené rozhodnutí se však většinou postupně proměňuje ve staré sliby a následně ve “znechucenost”, že jsme opět selhali. Jak jste na tom vy, nyní v únoru?
Slunce zapadá a s ním se zapalují světla ve velkých svícnech na obřadech Ganga Arati. Je čas jít. Něco pojíst a taky si užít večerní chvalozpěvy. Až budu za dva měsíce v Praze, koupím jí zas ty hranolky, co má ráda.
Jeden z centrálních problémů, který v rodinách máme, je, že jsme tam, kde bychom měli být malí (např. ve vztahu k našim rodičům a předkům) velcí a tam, kde je dobré být velkými (ve vztahu k našim dětem), nemáme na velikost sílu.
„Buď dobrý v tom, v čem jsi dobrý. Mnozí z nás maří čas a energii tím, že se pokouší být něčím čím nejsou. To je však jednání proti duši, protože individualita vyvěrá z duše stejným způsobem jako voda z hlubin země", Thomas Moore.
Právě se nacházím v Indii, podstupuju zde jistou formu pouti, která nabírá stále zajímavější směr. Prozatím se nacházím v Goa, v nejvíce prozápadní turistické části Indie.
Je to zaseto hluboko v naší západní civilizaci – smrtelný děs ze ztráty kontroly nad našim rozhodováním.
