Je třeba uvědomit si, kde člověk stojí, kde se právě nachází a v daném okamžiku pracovat na sobě, svém těle, své mysli a vůli směřovat k cíli. Důležité je pamatovat, že abychom došli k cíli, je nutné balancovat a nebýt v extrému. Můžeme dělat to nejlepší, dávat to nejlepší, chtít to nejlepší, ale buďme si vědomi, že všechno, co tvoříme, potřebuje rovnováhu. Jako jin a jang ve vzájemné souhře vyrovnává své póly, tak i naše chtění, dávání a celkově život by neměl být extrémem. Měl by být vybalancovaný. Proto je třeba každý den poslouchat svou intuici, své tělo i mysl. Vyslyšet jejich signály, které nám podávají cenné informace a nepřekračovat je na úkor velkého chtění. Velké chtění může způsobit bolest. Bolest je překážkou na cestě a současně oznamuje, že něco není v pořádku.

Dosahování cílů chce vaši naprostou pozornost a koncentraci. Klamná síla lenosti svádí z cesty. Lenost je silná, a tak nás odvádí od realizace cílů. Roztříštěná pozornost je také nepřítel, stejně jako prokrastinace, kdy neudržíte pozornost zaměřenou. Jdeme-li za úspěchem, je třeba jít naplno a s jasnou vizí. Ne však za každou cenu. Proto je vhodné poslouchat, jaké signály naše mysl i tělo vysílají, a dle toho jít směrem, kterým chceme.

Na cestě, kterou jdete, nikdy nejste sami. Je třeba dávat pozor i na své okolí, které je součástí plánů, a tak je třeba jemně a ohleduplně plnit si své sny. Být v harmonii znamená: respektovat vše okolo nás a v nás. To rozvine pocit štěstí a naplněnosti a cesta se stává hlubokým emociálním ponořením se, klidem a mírem, s respektem ke všem bytostem.

• autor: Václav Krejčík
• www.vaclavkrejcik.cz
• zdroj fotky: Shutterstock.com