úterý 13. 10. 2026
Kdybych si musela vybrat jednu jedinou pozici, kterou budu provádět každý den, byla by to pozice motýlka vsedě – baddha kónásana, dodává lektorka jógy Dara Rakovčík.
Stává se vám, že jste po celém dni opravdu unavení, sotva se držíte na nohou, ale jakmile ulehnete do postele, nedaří se vám usnout?
„Jógin, jež sedí v pozici lotusu, nadechuje skrze nádijan a plní je pránou, dosáhne osvobození, o tom není žádných pochyb.“ Hathapradípika 1.49
Často slýchávám, že se nám v evropské kultuře nedostává smysluplných rituálů, ať už čistě osobních, nebo přechodových. Zřejmě to souvisí s rozšiřujícím se ateismem a celkovým odklonem mladé generace od křesťanství a náboženství vůbec. Co to vlastně může být rituál?
Začali jste chodit na jógu. Možná se už nějaký ten pátek účastníte skupinových prostocviků na podložkách. Dokonce několikrát týdně. Nemusíte pozorovat lektora, instrukcím rozumíte a plynule přecházíte z ásany do ásany. Co dál? Jak se vyhnout stereotypu a malinko svou praxi posunout?
Neznám snad nikoho, koho by někdy netrápily bolesti zad. A je jedno, jestli je mladý, ve středním věku či důchodu. Náš životní styl určuje, jak se cítíme, a co si budeme povídat, dnešní uspěchaná doba tomu zdraví moc nepřeje. Jsme zahlceni prací, většina z nás celé dny tráví u psacího stolu v ne zrovna správné poloze. Pokud máme k tomu ještě rodinu a jiné povinnosti, je těžké najít si čas na sebe, cvičení, relaxaci… na všechny ty malé, ale tak důležité věci, které nám pomůžou sedavý styl života a časté stresové situace vybalancovat.
Se sychravým podzimem máme sklony choulit se do sebe: je nám zima, motáme se do teplých šál a kabátů; skláníme hlavu, abychom unikli kapkám deště; hrbíme se a probíráme se vlastními stesky, úzkostmi a obavami. Máme pocit, že se nám nedaří, a ztrácíme motivaci, propadáme se do temnoty tamasu. Cestu nahoru pomůže najít jóga.
Jakmile slyšíme, jak důležité je pro naše zdraví správné dýchání, zhluboka se nadechneme, jako bychom tím mohli napravit všechny chyby z minulosti. Je to ale přesně naopak: Tajemství plnějšího dýchání je totiž ukryto právě ve výdechu.
Sednout si prostě do preclíku, zavřít oči a meditovat není tak zcela jednoduchou disciplínou. Možná bychom rádi meditovali, ale právě ve chvíli, kdy si uděláme čas a v klidu se usadíme, vyrojí se v naší hlavě nepřeberné množství myšlenek vztahující se k lecjakým časovým horizontům, jen ne k těm přítomným...
„Nic nemá takovou sílu jako jemnost. Nic není tak jemné jako opravdová síla.“ – svatý František Saleský