Pránájáma a dech 21. 11. 2023 PDF Tisk

Dech může fungovat jako prevence i léčba duševních poruch, tvrdí vědci z Dánska

Způsob, jímž dýcháme, může ovlivnit stav naší mysli, což ovšem zná/ví/tuší každý, kdo se věnuje józe. Jóga nás učí obracet k dechu pozornost, vážit si ho, stávat se díky němu vnímavějším k sobě samým i k ostatním. Tuto skutečnost potvrdili i vědci z Dánska. Podle nich se vědomé dýchání významně podepisuje na mentální pohodě a duševním zdraví, na správném fungování mozku.

Dech může fungovat jako prevence i léčba duševních poruch, tvrdí vědci z Dánska

Dýchání je něco tak přirozeného, že jej často považujeme za samozřejmost. Přitom se jedná o fyziologický zázrak dech je extrémně spolehlivý a neuvěřitelně flexibilní. Naše dechová frekvence se v reakci na stres, vzrušení nebo před zvýšením fyzické aktivity může změnit téměř okamžitě, z minuty na minutu. Přitom je tak hladce koordinováno s ostatními činnostmi našeho těla, jako je jídlo, mluvení, smích, nebo naopak vzlykání při pláči možná, že jsme si nikdy nevšimli toho, jak se naše dýchání v reakci na ně mění, jak se jim přizpůsobuje.

Jak dýchání ovlivňuje mozek

Nádech, výdech. Sledujme dráhu, kterou dech v těle vykonává. Dýchejme pomalu, volně, přirozeně. Dech neovlivňujme, jen pozorujme. Zklidňující účinek vědomého dýchání je konceptem, s nímž se většina z nás již zřejmě setkala ať už na lekci jógy nebo někde jinde. Profesor Micah Allen, působící na oddělení klinické medicíny na Aarhuské univerzitě v Dánsku, se rozhodl přijít na kloub tomu, jak konkrétně samotný akt dýchání ovlivňuje/formuje náš mozek.

Na co přišli vědci z Dánska

Allen a kolegové prošli výsledky více než tuctu různých studií věnujících se fungování mozku hlodavců, opic a lidí a použili je k návrhu nového modelu vysvětlujícího, jak naše dýchání ovlivňuje fungování mozku. Díky tomu zjistili, že u mnoha různých typů úkolů jsou u lidí i zvířat mozkové rytmy úzce provázány s rytmem dechu. Při nádechu jsme vnímavější k vnějšímu světu, s výdechem sílí schopnost koncentrace, soustředění. To je v souladu například se způsobem, jímž je dech užíván ve sportu třeba profesionální střelci jsou trénováni k tomu, aby ke konci výdechu zmáčkli spoušť.

Prevence i léčba v jednom?

To všechno naznačuje, že dýchání je víc než jen něco, co děláme, abychom zůstali naživu (navíc automaticky). Podle Allena jde o důkaz, že mozek a dýchání jsou úzce propojeny způsobem, který jde daleko za hranice přežití. Ovlivňuje naše emoce, naši pozornost i to, jak zpracováváme podněty přicházející z vnějšího světa. Allenův model naznačuje, že v mozku existuje mechanismus spojující rytmus dechu s tím vším. Pokud to pochopíme, máme podle něj v rukou skvělý nástroj pro prevenci i léčbu rozmáhajících se duševních chorob - protože dýchání se podílí na stavu naší mysli, na naší náladě, myšlenkách i chování.

V čem se jóga i věda shodují

Allen uvádí, že potíže s dýcháním jsou spojovány se zvýšeným rizikem poruch nálady jako jsou úzkosti a deprese dech, respirační onemocnění a psychiatrické poruchy spolu podle něj úzce souvisejí. Pokud se nám podaří naladit se na vlastní dech, můžeme si ušetřit spoustu starostí a těžkostí. Což je koncept, s nímž pracuje i jóga. Na základě pozorování, zkušeností, bez vědeckých bádání. Přesto se zdá, že jóga i věda docházejí ke stejnému poznání: že dech je skutečně mocný a může ovlivnit to, jak se uvnitř sebe cítíme.

  • autorka: Kateřina Hájková
  • foto: Shutterstock.com

 

 

Objednat předplatné