úterý 13. 10. 2026
BLESKOVĚ
Zkuste si někdy všimnout, kolik věcí během dne děláte úplně automaticky. Vstáváte z postele na tu samou stranu, umýváte si zuby tou samou rukou nebo saháte pořád stejně po hrnku s kávou… a přitom často vůbec nepřemýšlíte, jak to vlastně děláte. Není divu – milionkrát opakované úkony se v našem mozku změní na rutinu a my fungujeme jako dokonale naprogramovaný robot. Až do momentu, kdy nás třeba zradí dominantní ruka nebo noha a najednou zjistíme, že udělat běžné věci je docela výzva.
Advent tradičně symbolizuje období klidu, rozjímání a regenerace. Podzimní sklizně skončily a nastal čas krátkých, chladných dnů a dlouhých nocí. Příroda odhodila vše staré a přebytečné a uchýlila se k odpočinku. I pro nás je tato doba ideální příležitostí nechat odejít vše nepotřebné, zkrotit svůj rytmus po rozverných, slunečných dnech a dopřát si více chvil sami pro sebe.
Zásluhou Arabů je kurkuma v Evropě známá již od starověku. Nejvíce je oblíbena v Anglii a často je kvůli obsahu žluto-oranžového barviva nazývána indický šafrán nebo žlutý zázvor...
Pohyb je poezie, kterou tělo píše samo o sobě. Každý krok, každý nádech a každá výdrž v pozici je verš, který zpívá o životě – ne o jeho délce, ale o jeho kvalitě. Jóga, chůze, síla i dech nejsou čtyři různé cesty. Jsou to čtyři rytmy jednoho orchestru – těla, které se rozhodlo nezastavit.
Bohužel už dávno neplatí, že Vánoce jsou časem klidu a míru, svátečním obdobím, kdy si na sebe ti, jimž na sobě záleží, udělají chvilku a stráví spolu pár příjemných okamžiků. Převládá kultura konzumu, lidé se předhánějí, kdo koupí více dražších dárků. Nebo tak se to alespoň dnes říká. Je to ale skutečně pravda? Nepřiděláváme si starosti zbytečně sami?
Jóga není jen cesta k pružnému tělu. Je to způsob, jak navrátit tělu i mysli rovnováhu – a věda dnes ví, že právě tato rovnováha je klíčem ke zdraví, dobrému spánku i silné imunitě.
Zima bývala obdobím ticha, klidu a rituálů, kdy čas plynul pomaleji a domácnosti se řídily rytmem přírody, nikoli shonem ulic a kalendářů. Lidé se obraceli k tradicím, které provázely každodennost od svátku sv. Martina až po Štědrý den, a jejich dny naplňovaly přípravy, vůně pečení i drobné obřady, jež měly zajistit zdraví a hojnost. V kontrastu s dnešním předvánočním chaosem tak zima kdysi nabízela prostor k usebrání, pospolitosti a očekávání, které dělalo příchod Vánoc skutečně výjimečným.
Oficiálně byl úplněk už 4. prosince. Ale jestli jste se včera podívali večer ven, tak vám došlo, že tohle zrovna není úkaz, co po půlnoci zmizí jak popelka z bálu. Ten Měsíc svítil jak naschvál a je úplně jedno, co přesně psaly tabulky. Dneska 5. prosince je pořád skoro stejně velikej, jasnej a dotěrnej. Takže o tom píšu teď – přesně ve chvíli, kdy ho většina lidí viděla i bez připomínání.
Připadá vám klasická vánočka jako zbytečně složitý adventní maraton? Letos si dopřejte chutnou a zdravější „rychlovku“ — tvarohovou vánočku bez lepku, která je hotová raz dva a přesto chutná naprosto božsky. Navíc se díky jednoduché přípravě skvěle hodí i pro ty, kteří pečou jen jednou za rok, ale chtějí zazářit u svátečního stolu.
Mezilidský dotek je předmětem zájmu antropologů, psychologů i neurovědců, kteří v různých studiích zkoumají, co všechno obnáší. A potvrzují, že doteky vysílají významná neverbální poselství. Bez ohledu na výzkumy jsme asi všichni zažili chvíle, kdy slova nestačila. A právě tehdy má dotek schopnost působit jako lék. Obchází totiž rozum a promlouvá přímo k tělu. Naše tělo vnímá každou buňkou a nervová soustava stále naslouchá. Pokud je dotek vědomý a laskavý, dokáže nás utišit, přeladit a někdy i přepsat napětí, které v sobě nosíme, aniž bychom si toho byli skutečně vědomi.
