Jóga jako celostní systém, který zahrnuje i fyzické cvičení a sám o sobě je součástí většího celku ájurvédy, nás postupně vede k pokoře, ztišení a otevřenosti vůči světu i sobě samým. Neznamená fanatické převzetí jiných kulturních tradic, jen inspiraci a prolnutí jógového přístupu k životu s kořeny a duchem vlastní země. Podívejme se, jak moc jsou si navíc jóga s naší tradicí blízké.

Desatero a jógové principy

Adept jógy poznává kromě fyzických ásan také základní principy ve formě návodů a doporučení – jama a nijama. Jsou prvními dvěma z osmi stupňů na královské stezce jógy. Jama nás zrazují od násilí, kradení, lhaní, nezdrženlivosti a hromadění. Nijama vedou k čistotě těla i mysli, spokojenosti, sebekázni, poznání a duchovnímu přesahu. Ačkoliv mnoho z nás objevilo jógu právě díky cvičení a jeho nepopiratelným zdravotním benefitům, její jemný vliv, který vede ke změně životního stylu, působí postupně i v rovině hodnot, priorit a životních zásad. Křesťanské desatero, ve své duchaplně moudré jednoduchosti, je obsahově velmi podobné. Svou univerzalitu prokazuje i tím, že jej za své přijímají všichni křesťané i židé, bez ohledu na církev či obec – a dokonce i ti lidé, kteří nejsou věřícími, patří totiž k základům evropské vzdělanosti. Pro adepta jógy z našich končin proto nebude jama a nijama vlastně ničím neznámým, spíše jen novou příležitostí si tyto základní etické principy připomenout.

Meditace a kontemplace

Meditace je pro adepty jógy velmi pokročilou technikou a na královské stezce je až šestým stupněm. Na běžných lekcích jógy se s ní setkáme málokdy, bývají zakončeny spíše krátkou relaxací. Cílem meditace je vždy zklidnění mysli, mentální otevření se a získání určitého odstupu od sebe sama. Tento cíl je však současně pouhým prostředkem, který nás vede k poznání či splynutí se smyslem bytí. Meditace může být založena pouze na práci s myslí nebo využívat vnější ukotvení, objekty soustředění. Naše na křesťanství založená tradice přitom zná obdobu meditace – kontemplaci. Ta je vnímána jako nejvyšší stupeň modlitby po předchozím rozjímání. Jejím cílem je přímé spojení s Bohem, napojení na božskou triádu. Založena je na ještě starší řecké podobě filosofického rozjímání. V Praze se například můžete zúčastnit tichého rozjímání v kostele na Náměstí Jiřího z Poděbrad v meditativním prostředí osvětleném svíčkami. Je to místo, kde se jóga setkává s naší kulturou bezprostředně.

Mala jako růženec

Džapa mala je nejen krásným a jedinečným šperkem, je to především tradiční modlitební růženec tvořený 108 korálky, který se používá jako pomůcka k odpočítávání během meditace. Nosí se omotaná okolo krku nebo zápěstí. Majitel či majitelka navíc spojují svou malu s niterným přáním či záměrem. Už nás asi proto nepřekvapí zjištění, že křesťanský růženec (také obvykle ze vzácného dřeva nebo kamenů) také pomáhá udržet koncentraci při modlitbě. Počet korálků se různí a svou podobu růžence zná i islámské náboženství. A podobně jako mala existuje v úspornějších verzích náramků, růžence můžeme najít třeba ve formě prstýnků. Vždy je velmi osobní cenností, někdy se předává z generace na generaci. A skrze svůj duchovní aspekt těší i krásou provedení a příběhem, který se k ní pojí.

Existují i názory, že józe dalo vzniknout smísení tradic původních obyvatel území dnešní Indie se západními vlivy ve starším védském období, tedy pronikání Árijců, jejichž jazykem byl sanskrt a přinesli s sebou mj. počátky básnické tvorby. Východní se západním se neustále vzájemně mísí a prolíná. Možná proto je nám celý systém jógy tak blízký, velkou oklikou se totiž pozvolna vrací domů – ke všem, jejichž duše, srdce ani mysl nesvírají hranice, předsudky ani omezení.

• autor: Michaela Dombrovská
• www.protoze.cz
• zdroj fotky: Shutterstock.com