BLESKOVĚ
Filosofie jógy 21. 01. 2017 PDF Tisk

Bhaktijóga

První ze Čtyř cest jógy, které vám postupně představíme je Bhaktijóga.

Bhaktijóga

Čtyři cesty jógy

Zažili jste někdy z ničeho nic něco velmi povznášejícího? Pocit ticha, radosti, blaha - a třeba jen na chvilku? Tak o to jde. Člověk by nejraději zvolal: „Okamžiku, postůj.“ Přál by si, aby to co nejdéle zůstalo, ale bohužel dokud nepozná, jak to provést a kde by měl své trvalé štěstí hledat, nedaří se mu to. Proto bývá život lidí prázdný a šedivý. Snažíme se sice život všelijak zaplnit a naplnit, ale zážitky vnitřního štěstí a blaha bývají nahodilé a vždycky jen dočasné. Proč tomu tak je? A proč jsme tedy zde? Otázky po smyslu existence napadnou jednou každého z nás. Jóga pomáhá člověku vnést do života více světla, aby každý mohl plně pochopit podstatu vlastního života, své místo v tomto světě, a tak i více porozumět ostatním živým bytostem. Každý, kdo chtěl někdy v životě lépe poznat a pochopit sebe a následně druhé, zjistil, že se lišíme svým temperamentem, racionálností, způsobem reakcí na podněty, vnitřním životem. Jestliže se lišíme my sami, musí se pochopitelně lišit i způsoby našeho poznávání. Čtyři základní směry jógy korespondují se základními projevy každé lidské bytosti. KARMAJÓGA označovaná za cestu činnosti je zaměřena především na oblast lidské vůle a konání. BHAKTIJÓGA, cesta lásky, do oblasti citů a emocí, RÁDŽAJÓGA jako introspekce jde cestou ovládnutím těla a mysli a DŽŇÁNAJÓGA, cesta poznání, pracuje s intelektem a jeho zvídavostí. Všechny cesty vedou ke stejnému cíli, k pravdě, k absolutnímu vědomí. Je na nás, abychom zvolili cestu, která nejvíce souzní s naším založením.

Bhakhijóga – uctívání Boha

Pojďme se v první části našeho čtyřdílného zamyšlení zastavit krátce u cesty nejstarší, u bhaktijógy. První stopy o ní najdeme již v nejstarších indických spisech, ve védách a upanišadách. Slovo bhakti souvisí s významem sloužit či podílet se a touto službou je míněna služba Bohu, tedy oddanost Bohu a jeho uctívání. Cestou bhaktijógy jdou lidé, u kterých v životě převažuje citovost, empatie a láska. Bhaktijóga je cestou lásky k Bohu, cestou, která je naprosto přirozená a nevyžaduje žádné speciální předpoklady. Říká se o ní, že je snadná, krátká a přístupná každému. Každý z nás má předpoklady k lásce, k touze milovat a být milován. Jenže ne každý je prost pochybování. Jak milovat někoho, koho jsme neviděli a neznáme? Na cestu bhakti se tedy vydávají ti, kteří podobné pochybnosti nemají. Jaká je láska k Bohu? Především je jiná, odlišuje se od té „světské“. A podléhá proměně, tak jak se mění poznání milujícího bhakty. Člověk zpočátku miluje Boha mimo sebe, s bázní a úctou k němu vzhlíží. Až později, jak začne narůstat jeho oddanost a zvnitřnění, pociťuje vděčnost a zvláštní pouto mezi sebou a Bohem. Čím větší bude jeho pokora a oddanost, tím snadněji se bude odpoutávat od lpění na vítězstvích běžného života, tím méně mu budou vadit prohry. Nebude nic, co by nechtěl podstoupit pro Něj. Láska pomáhá každému překonat omezenost jeho ega a vede ho ke skutečnému Poznání. Boží láska je vnitřní emocí, nemá původ v nějakém objektu a její zvláštností je, že se každým okamžikem zvětšuje. Zatímco intelekt je jen suchým, bezcitným pomocníkem, je soucit a láska tím, co člověka přibližuje k Jednotě.

Kdo je bhakta? Jaká je cesta bhakty?

Bhakta čili člověk jdoucí touto cestou jógy, považuje uctívání Boha za nejjistější způsob, jak ho dosáhnout. Nejprve hledá projevy Boha ve svém okolí, vše, co je a co se děje, je pro něj projevem Boží vůle. Bhakta své uctívání neprojevuje například odříkáním se světa nebo askezí, nýbrž věří, že nejlepší způsob jak uctívat Boha je projev nejvyšší oddanosti. Podle toho, v jaké části cesty se uctívači Boha nacházejí, lze bhakty rozdělit do několika skupin: na ty, kteří hledají u Boha pomoc, na ty, kteří u něj hledají radost, na ty, kteří ho chtějí poznat, a na ty, kteří s ním chtějí splynout. Dva stupně lásky, tedy nižší stupeň aparabhakti (s přáním či očekáváním něčeho) a nejvyšší parabhakti (láska bez přání, čistá a absolutní), reprezentují právě způsob, kterým člověk přistupuje k Bohu. Nejprve je Bůh člověku jen pomocníkem, rádcem a učitelem, později přítelem a teprve v samotném konci člověk poznává a pocítí, že jsou jedním a tímtéž.

Na závěr dejme slovo Vivékánandovi, který říká:

„Láska je vřelou touhou po spojení. Je velkým přáním dvou tvořit jedno. Tato láska se projevuje všude nižším či vyšším způsobem. Bhaktijóga je vědou o vyšší lásce. Bhakti nám udává směr, který máme lásce dát… Bhaktijóga nepřikazuje: Zanech!, ale říká: Miluj! Miluj nejvznešenější. A milujeme-li nejvznešenější, pak vše nízké samo od sebe odpadá.“

 

  • Autor: Ivana a Jan Knaislovi
  • zdroj fotky: Shutterstock.com

Objednat předplatné