Svádhjája nás vede k poznávání a poznání. To znamená jednak soustavné studium (původně zejména posvátných písem) vedoucí k novým poznatkům, ale také sebezkoumání.
Nesmrtelnost byla vždy diskutovaným tématem každého filozofického systému. Abstraktní pojem pro exaktně přemýšlejícího západního člověka. Život nás však dříve či později přinutí přemýšlet o smrti a stárnutí, o smyslu a naplnění.
Tento princip bývá vykládán jako vnější i vnitřní čistota. Souvisí také s úctou k sobě samému a vnitřní pravdivosti. Dlouhodobé popírání vlastních zásad nás totiž může dovést až k nechuti ze sebe samých.
Znáte ten pocit, kdy večer ležíte v posteli, hodinová ručička se dávno ponořila do noční poloviny ciferníku, vaše oči jsou doširoka rozevřené, hlavou se vám honí milion myšlenek a ať se snažíte sebevíc, prostě nemůžete usnout? Vítejte v klubu zaneřáděných hlav!
Jakkoliv bývá tento princip zaměňován s askezí, týká se spíše vnitřní disciplíny, vůle a odhodlání. Je propojen se všemi ostatními principy a celkové vědomí smyslu posiluje vůlí a odhodláním.
Ájurvédské pojetí zdraví je založené na rovnováze. Ta je vnímána jako dynamický koncept, který neustále reaguje na měnící se vnitřní a vnější podmínky.
Ke spokojenosti je třeba čisté svědomí. Víme-li, že jednáme v souladu s vnitřním přesvědčením a nejlépe, jak je v danou chvíli možné, víme také, že jsme udělali maximum pro svou spokojenost a vnitřní klid.
Lež má krátké nohy. I když si myslíme, že drobná lež nikomu neublíží, můžeme hodně zranit. Satja nás proto vede k životu v pravdě, nebo přesněji k vyhýbání se nepravdě.
