úterý 13. 10. 2026
BLESKOVĚ
Často se řeší jak dýchat při cvičení ásan. Někdo doporučuje dýchat do plného nádechu a výdechu, někdo jenom hrudníkem a pouze udždžají dechem, jiný radí třeba jen nádech nosem a výdech ústy. Jaká je správná odpověď?
Samotný význam termínu „jóga“ hovoří o uvedení do jednoty a harmonie. V praxi jógy jde o prolínání protikladů a dosažení jednotky těla a mysli kombinací úsilí a odevzdání. V mnoha jógových textech se píše o tom, že jóga omezuje změny a výkyvy mysli, praktikující se snaží zklidňovat svou mysl a protahovat tělo kombinací vytrvalosti a nepřipoutanosti neboli neulpívání. To umožňuje zakusit vnitřní zklidňování, jakousi transformaci, a spojení.
Způsob, jímž dýcháme, může ovlivnit stav naší mysli, což ovšem zná/ví/tuší každý, kdo se věnuje józe. Jóga nás učí obracet k dechu pozornost, vážit si ho, stávat se díky němu vnímavějším k sobě samým i k ostatním. Tuto skutečnost potvrdili i vědci z Dánska. Podle nich se vědomé dýchání významně podepisuje na mentální pohodě a duševním zdraví, na správném fungování mozku.
Jakmile slyšíme, jak důležité je pro naše zdraví správné dýchání, zhluboka se nadechneme, jako bychom tím mohli napravit všechny chyby z minulosti. Je to ale přesně naopak: Tajemství plnějšího dýchání je totiž ukryto právě ve výdechu.
Dvacet minut rytmického dýchání je stejně cenné jako osm hodin spánku. Praktikováním savitrí pránájámy dochází k pozitivním změnám, a to v závislosti na použitém rytmu...
Pránájáma, často označovaná jako dechové techniky, je nedílnou součástí tradiční jógy. Školy, které se hlásí k tomuto odkazu, vycházejí z metodiky, kterou v 1. tisíciletí př. Kr. vytvořil a popsal ve svém díle Jóga sútra učenec jménem Pataňdžali.
V józe se toho kolem dechu točí hodně. V podstatě celá jóga je o dechu. Protože dech je jako sám život. Dech JE život. Když dýcháme, žijeme. Jsme si toho vědomi?
„Moje tělo je plné napětí, vyčerpané a zároveň se mi hlavou honí spousta myšlenek, které nemohu zapudit,“ zní častá odpověď účastníků mého jógového kurzu na otázku, jak se cítí na začátku hodiny. Den byl plný schůzek, práce a rodina si kladou často protichůdné požadavky, celou dobu jsme vystaveni bezpočtu podnětů.
Polarita se užívá v adhjátmika józe, tedy ve vyšších aspektech jógy, k popsání stavu, kdy je jogín připraven ke konečnému jógovému prožitku, při kterém se ztotožňuje s nejvyšší realitou. V buněčném životě je polarizace zastoupena procesem biologické ionizace.
Pránájáma je čtvrtou částí Pataňdžaliho cesty jógy. Společně s ásanami, které zde zaujímají místo třetí, představuje první podmínku a základní předpoklad pro vyšší stupeň sebeuskutečnění. Zastavení změn a pohybů mysli, k nimž vede jógová praxe. Pránájámu již Pataňdžali předpokládá, když hovoří o jamě a nijamě a přípravě a očistě mysli.
