úterý 13. 10. 2026
Pozice na zádech, která pomáhá při vylučování, působí proti plynatosti a uvolňuje záda. Provádí se jednou, nebo oběma nohama a jejich přitažením na břicho.
Vytváříme si obraz o sobě samých a v nejistotě hledáme své hranice. Chybně je však ztotožňujeme s fyzickým tělem, popřípadě myšlenkami (intelektem) nebo pocity (smyslovostí).
Jóga se tak rozšířila po celém světě tím, že předložila osvěžující a osvobozující pojetí, že každý z nás musí převzít odpovědnost za samotné vědomí toho, co předkládáme.
Dvéša je opakem žádostivosti nebo touhy. Nutí nás vyhýbat se tomu, co je nelibé, nepříjemné nebo se nám nehodí. Tedy i námaze, která vede k cíli. Může vést k chorobnému odkládání (tolik diskutované prokrastinaci), vyhýbavému chování nebo tendenci obelhávat (nejen) sebe sama...
Obnáší všechny naše závislosti, vystavuje nás neustálému pokušení. Každé takové pokušení je neodolatelné, můžeme mít dokonce dojem, že náš život je o cosi ochuzen, nedostává-li se nám žádaných podnětů, vztahů nebo věcí.
Většinou se říká, že pokud chceme v čemkoliv dosáhnout uspokojujících výsledků, měli bychom se tomu věnovat pravidelně. Platí to i o józe? Může být pravidelnost někdy na škodu? A co vlastně znamená věnovat se józe pravidelně? Může pravidelnost různých lidí vypadat různě?
Naše lidská existence se projevuje na třech různých úrovních: prostřednictvím těla, mysli a duše. Od 17. století, díky filosofům, jako byl například René Descartes, pro nás ale hraje nejvýznamnější roli rozum (mysl). Považujeme se za racionálně uvažující bytosti a často důvěřujeme mysli mnohem víc než tělu, dokonce jí dovolujeme ignorovat tělo a jeho potřeby.
Stále více lidí se obrací k jógové praxi, aby vyřešilo nějaký fyzický problém. Na radu svého lékaře, fyzioterapeuta nebo na doporučení přátel přicházejí na jógové lekce, aby našli úlevu od bolesti v kříži, problémů s kyčlemi, s krční páteří a mnohými dalšími. Záhy zjišťují, že jim jóga dává ještě něco dalšího, o čem netušili, že jim schází: vnitřní naplnění, poznání smyslu.
Přestože dech ve všech ohledech významně ovlivňuje kvalitu našeho života, je pro nás spíše samozřejmostí než středem naší pozornosti. Víte, kolikrát denně se nadechnete a kolikrát to uděláte vědomě? A přitom se způsob, jakým dýcháme, odráží na všech rovinách našeho bytí a je základním předpokladem naší existence. Dech je úžasný fenomén a určitě stojí za to věnovat mu pozornost.
První překážkou, která je současně podstatou zbývajících čtyř, je nevědomost nebo také zaslepenost, ignorance. Upozorňuje nás, že neznáme skutečnou podobu bytí a bytostí.