Jak šel čas s cukrem...

Dlouhou dobu se sladilo jen bílým řepným cukrem, maximálně přírodním třtinovým cukrem a medem. Svou hodinku slávy si prožila i fruktóza, která byla dlouhou dobu považována za ideální sladidlo pro diabetiky, protože nezvedá hladinu krevního cukru. Pak se dostaly ke slovu přírodní obilné sirupy – rýžový, pšeničný, špaldový, z ječného sladu či sirupy datlový, agávový nebo javorový. Třetí skupinou sladidel, která si prožila své chvíle slávy, jsou nízkokalorická, přírodní či syntetická sladidla, jako je aspartam, sukralóza nebo stévie. Velký černý puntík by si zasloužila výroba glukózového, fruktózového či glukózo-fruktózového sirupu. Tyto velmi efektivní sladila, nicméně z velké části viníci světové krize v incidenci obezity, nyní nacházíme v každém druhém produktu potravinářského odvětví. Nyní zažíváme další (Xtou...) „vlnu sladění“ v podobě sladidel na přírodní bázi, které mají však nižší kalorickou hodnotu a příznivější vliv na hladinu krevního cukru. Co všechno jsou lidé schopni vymyslet a udělat, jen aby se nemuseli vzdát sladké chuti, že? :)

Erythritol

Erythritol je přírodní nízkokalorické sladidlo, konkrétně cukerný alkohol, který se nachází v některých druzích ovoce. Má příjemnou sladkou chuť jen s nepatrným nádechem „jinakosti“. Na jeden gram připadá pouhá 1/4 kalorie (100 g má v průměru 20 kcal) a tělo na jeho příjem nereaguje vyplavením inzulínu, nezvedá tedy hladinu krevního cukru. Je to bílý, jemný prášek, který se používá i jako aditivum do potravin (nese označení E 968). Pro potřeby potravinářského průmyslu se ale vyrábí fermentací glukózy za pomoci specifických mikroorganismů. Jeho místem trávení je tenké střevo, stejně jako u ostatních cukerných alkoholů, může jeho nadměrná konzumace vyvolat projímavé účinky. Z toho důvodu je potřeba myslet na jeho přijaté množství a spíše ho používat jako doplnění jídelníčku. Zatím nebyly prokázány žádné negativní účinky na náš organismus, jedná se tedy o relativně bezpečnou alternativu klasického cukru.

Xylitol

Xylitol je přírodní sladidlo, které také patří do skupiny cukerných alkoholů a říká se mu často také březový cukr. Přirozeně se nachází v mnoha druzích zeleniny a ovoce. Jeho sladivost je stejná jako sladivost cukru, ale má o 40 % nižší energetickou hodnotu a nízký glykemický index (okolo 15). Stejně jako erythritol tedy nezvedá hladinu inzulínu a krevního cukru. 100 g tohoto bílého prášku obsahuje zhruba 250 kcal, což je o poznání více než u erythritolu. Jeho výhodou je však to, že neškodí zubům, a působí dokonce preventivně proti tvorbě zubního kazu. Stejně jako ostatních cukerných alkoholů, může jeho nadměrná konzumace vyvolat projímavé účinky.

Pozor si dejte při přidávání těchto sladidel do pečení – já už jsem se nechala nejednou nachytat. V těstě se chovají jinak než klasický cukr. Nepoužívejte ho tedy například pro vzejití kvásku a ani ve velkém množství jako náhradu klasického cukru. Vždy nahraďte jen část, stejně jako je tomu například u alternativních mouk bez lepku – kokosové apod.

Další články o cukru v sekci Zdravá strava:

Cukr a jeho podoby

Fakta a mýty o fruktóze

Sirupy jako přírodní sladidla

• autor: Michaela Bebová
• www.biochemicka.cz
• zdroj fotky: Shutterstock.com