Zdravá strava 25. 10. 2017 PDF Tisk

Fakta a mýty o fruktóze

O fruktóze se píše možné i nemožné, aktuálně především, že je to strašák, který zatěžuje naše játra. Jaká jsou fakta a proč bychom si na její nadbytek měli dávat pozor? A proč je opět dlůležitá hlavně míra - množství?

Fakta a mýty o fruktóze

Fruktóza neboli ovocný cukr je monosacharidem, který se přirozeně v hojné míře nachází hlavně v cukernatém ovoci, medu a některých druzích zeleniny. Velmi často také tvoří poměrnou část sacharidů v různých sirupech (hlavně v agávovém – až 80 %!) či se s ní můžeme setkat v podobě frakce glukózo-fruktózového sirupu. Spolu s dalším monosacharidem, glukózou, tvoří disacharid sacharózu, tedy běžnou podobu cukru, jak ho známe. O sacharidech a cukrech panuje mnoho mýtů, které dostávají nejčastěji základ v neznalosti o těchto látkách a jejich metabolismu. Ráda bych tedy některé mýty týkající se fruktózy uvedla na pravou míru.

Mýtus č. 1 Fruktóza nezvyšuje hladinu inzulínu, takže je vhodná pro diabetiky.

Je pravdou, že fruktóza opravdu nezvyšuje hladinu inzulínu ani hladinu krevního cukru. Tento fakt úzce souvisí s jejím metabolismem, který je potřeba si nyní trochu nastínit. Přijaté sacharidy se vždy v procesu enzymového trávení musí rozložit na tři základní monosacharidy: glukózu, fruktózu a galaktózu. Tyto děje začínají již v ústech a jsou završeny v tenkém střevě, kde se monosacharidy vstřebávají přes střevní buňky do krevního řečiště a jsou vedeny dále do jater. Když se v krvi objeví glukóza, slinivka břišní zareaguje vyplavením inzulínu, který ji začne posílat do buněk. Fruktóza nic takového nevyvolá a putuje bez povšimnutí do jater. Zde se v případě potřeby energie může přeměnit na glukózu, která je buď využita, nebo uložena ve formě glykogenu, anebo v případě, že není potřeba, rovnou přeměnit na tuk a uložit do tukových zásob. A v tom je právě zakopaný pes. Pokud má pacient cukrovku, z 99 % si za ni může sám nevhodným životním stylem, a hlavně nevhodnou stravou. Pakliže mu povolíme při jeho nemoci sladit fruktózou, sice se z jeho hladinou krevního cukru nic nestane, jeho tukové zásoby se ale velmi pravděpodobně budou ještě zvyšovat nebo minimálně stagnovat. Vysoký potenciál ukládání se platí samozřejmě i pro zdravého člověka, který v dobré míře holduje potravinám s vysokým obsahem cukrů. Glukóza je v tomto ohledu ta hodná, protože je potřebná a má nižší potenciál se ukládat, fruktóza je ale lenivý sourozenec, který často nenachází uplatnění a velmi ochotně se mění na tuk. 

Mýtus č. 2 Ovoce jakožto zdroj fruktózy můžeme konzumovat neomezeně, protože je zdravé.

Ovoce je významným zdrojem fruktózy, avšak díky svému obsahu vitamínů, minerálních látek a fytochemikálií by ho samozřejmě zdravý člověk neměl ze své stravy vyřazovat. Je potřeba si uvědomit, obzvláště v době oblíbenosti různých freshbarů, že nadměrná konzumace také není zcela vhodná. Fresh džusy a smoothie jsou považovány za zdravé potraviny, člověk si je kupuje či připravuje s vědomím, že pro sebe dělá něco prospěšného. Už 0,3 dl ovocné šťávy obsahují okolo 25 g jednoduchých cukrů, včetně fruktózy. V daný moment tělo reaguje na příjem cukrů vyplavením hormonu inzulínu úplně stejně, jako by reagovalo na obyčejný slazený nápoj. Pokud se daná energie dodaná ovocnými džusy nespotřebuje, má potenciál se uložit do podoby tukové tkáně stejně jako limonáda či čokoláda. Pokud tedy velmi rádi a často konzumujete ve velkém ovocné freshe a smoothie a zároveň se snažíte o redukci hmotnosti, možná je problém právě zde....

Mýtus č. 3 Glukózo-fruktózový (GF) sirup je pro tělo horší než cukr.

Často se můžeme setkat s pranýřováním glukózo-fruktózového sirupu jakožto něčím, co je uměle připravené, co výrobci přidávají do potravin, aby ušetřili. Ano, do jisté míry to tak je. Výroba GF sirupu je levnější než zpracování cukrové třtiny za účelem získání cukru, nicméně pro nás organismus je to téměř to samé – nadměrná konzumace jak GF sirupu, tak sacharózy nepříznivě ovlivňuje zdravý organismus a často vede k obezitě a metabolickému syndromu. Jak už jsem uvedla v úvodu, řepný cukr (= sacharóza) je složen z molekuly glukózy a molekuly fruktózy. Poměr těchto látek je tedy 50:50. GF sirup obsahuje glukózu a fruktózu v poměru nejčastěji 45:55 či naopak. Tělo tedy dostává téměř shodnou nálož fruktózy, jako je tomu u klasického cukru. Nenechte si tedy vnuknout myšlenku, že přírodní znamená automaticky pro tělo lepší.... 

 

Za bezpečný lze považovat denní příjem fruktózy do 40 g. To zní jako benevolentní hranice. V momentě, kdy přijmete 50 g cukru (sacharózy) si ale musíte uvědomit, že 25 g připadá na fruktózu. Fruktóza je tedy našemu vnímání často skrytá, a to je její největší problém...

Důležitější než čím sladit je tedy KOLIK. Cukr – ať už v podobě klasického cukru, medu, či různých alternativních sirupů – používejte střídmě. Hýbejte se a sportuje, protože to jsou přirozené neutralizátory přijímaného cukru. Čím více budete tělo zatěžkávat reaktivními cukry, které budou lenivě plout krevním řečištěm, tím vyšší riziko rozvoje cukrovky, zvýšeného cholesterolu či kardiovaskulárních onemocnění.

 

Objednat předplatné