Dříve jsme mluvili o hinduismu, buddhismu a džinismu. Zatím postupujeme dokonce též chronologicky. Kořeny pársismu sahají ještě před buddhismus a džinismus, ale nevznikl v Indii. Do ní se dostal až někdy mezi 7. a 10. stoletím. Nevíme přesnou dobu a nejspíš k tomu nedošlo naráz. Ale začněme od začátku.

Zakladatel

V dávné Persii žil prorok Zarathuštra (řecky Zoroaster), který reformoval místní tradiční náboženství a vznikl tak zoroastrismus. Nevíme přesně, kdy žil. Odhady se hodně liší (od 2. tisíciletí př. Kr. až po 6. stol. př. Kr.) a zakládají se vesměs pouze na lingvistické analýze. Původně byl vzdělaným knězem a ve 30 letech měl vizi, kde získal informace, ze kterých se postupně vyvinulo toto náboženství Zoroastrismus se postupně stal oficiálním náboženstvím Persie a odtud ho vytlačila až invaze arabských muslimů v 7. stol. po Kr.

Příchod do Indie

Poté, co Arabové dobyli Persii, nebylo možné oficiálně vyznávat zoroastrismus, a tak část obyvatel odešla do Indie (dodnes se zoroastrismus v oblasti dnešního Íránu udržel, ale je zastoupen zcela minimálně). Tito příchozí do Indie se pak označovali jako Pársové a z tohoto označení je odvozen i název „pársismus“. V Indii byli přijati, osvojili si místní jazyky a styl oblékání, ale udrželi se jako samostatná a oddělená komunita. Nejde totiž jen o náboženskou komunitu, ale zároveň i o komunitu etnickou. Pársem se totiž nemůžete stát, můžete se jím pouze narodit. A navíc oba vaši rodiče musí být také Pársové. Historicky toto pravidlo zavedli Pársové prý proto, aby pro ně bylo snazší existovat mezi hinduisty, kteří se tak nemuseli bát, že by na pársismus někdo konvertoval.

Nejvíce Pársů žilo v Gudžarátu a po rozrůstání Bombaje se jich hodně přestěhovalo právě do tohoto města. V současné době je největší koncentrace Pársů právě v těchto oblastech. Několik málo jich žije také v Pákistánu. Pársové v rámci Indie mají speciální status neutrálního etnika. Trochu jako Švýcarsko v rámci Evropy. Drží se totiž obecně stranou a v drtivé většině válek, které v Indii probíhaly, respektovaly zúčastněné strany neutralitu Pársů.

Základní principy

Hlavní bůh pársismu se jmenuje Ahura Mazda. Je stvořitelem světa a představuje řád a pravdu. Má ale svého protivníka, který v mnohém připomíná křesťanského Satana. Je to jeho syn a jmenuje se Angra Mainju. Pro pársismus je důležitý boj sil dobra vedených Ahura Mazdou a sil zla vedených Angra Mainjuem. Někdy se proto toto náboženství označuje za dualistické a spekuluje se i o tom, že tento dualismus pocházející ze zoroastrismu ovlivnil i různé heretické sekty v rámci středověké Evropy jako byli např. kataři. Ale v náboženském slova smyslu se o čistý dualismus nejedná – Ahura Mazda a Angra Mainju nejsou rovnocenné síly – od začátku je jasné, že Ahura Mazda nakonec vyhraje.

Pársové uctívají posvátný oheň. Velice důležité je tento oheň neznečistit. A znečistit ho může mnoho věcí – třeba pokud na něj dýchnete (při obřadech se proto nosí rouška) anebo pokud ho spatří nevěřící apod. Uctívání ohně má tu výhodu, že Pársové nepotřebují chrámy a jejich obřady se dlouho odehrávaly prostě doma, případně venku, ale mimo dohled nevěřících. Postupem doby vzniklo na území Indie několik párských chrámů, ale není jich mnoho. Těch, které udržují posvátný oheň na celý rok (obnovuje se pak vždy pouze začátkem nového roku) a udržují tak nejvyšší úroveň rituální čistoty, je momentálně jen osm. Většina obřadů probíhá stále doma.

Hodně pozornosti většinou poutá párský způsob pohřbívání. Jde o tzv. „vzdušný pohřeb“. Země i oheň jsou posvátné a jakýkoli kontakt s mrtvým tělem by je znečistil, a to by byl veliký hřích. Mrtví se proto odnesou do tzv. věže mlčení (dakhma). Není to nutně věž v pravém slova smyslu, tj. nemusí být nijak vysoká. Tato budova vypadá spíše jako kulatá zděná ohrada, do které vedou jedny dveře a odnikud není vidět dovnitř. Do této „věže“ se uloží mrtvé tělo a nosiči rychle odejdou. Na tělo se hned vrhnou supi, kteří již bývají připraveni. Později, když zbydou pouze bílé kosti, sesbírají se a uloží se do společného hrobu, kterým je velká jáma uprostřed věže mlčení. Trochu to připomíná tibetský pohřeb, ale v tomto případě se mrtvé tělo pro supy neporcuje. Vše spojené se smrtí je totiž pro Pársy velice nečisté, a proto omezují i kontakt s mrtvým tělem na minimum.

Posvátné texty

Hlavním posvátným textem pársismu je Avesta. Ta obsahuje původní příkazy a učení Zarathuštry a je psána ve staré perštině. Jedná se o unikátní jazyk – žádný jiný text v něm není psán – a to je také jediným vodítkem pro dataci. V Indii se hodně používá gudžarátský překlad Avesty.

Pársismus dnes

Protože není možná konverze a oba rodiče musí být Pársové, Pársů postupně ubývá. V dnešní době je už tento úbytek velice rychlý. Podle sčítání z roku 2011 bylo v Indii 57 264 pársů. Odhaduje se, že okolo roku 2020 jich bude pouze 23 000. Je proto možné, že v blízké budoucnosti tato komunita zanikne úplně.

Párská komunita je obecně velmi vzdělaná, a proto nepřekvapí, že mnoho významných vědců i byznysmenů jsou Pársové. Mimo jiné například Jamsetji Tata, který založil dnes obrovský koncern Tata, pod který patří firmy vyrábějící čaj i nadnárodní konzultační společnosti (TCS). Mimochodem i Freddie Mercury (ano, ten z Queenů) se narodil párským rodičům a byl tedy vlastně Pársem.

• autor: David Dostal
• www.korenyjogy.cz
• foto: Shutterstock.com