Jama a nijama

Jama a nijama jako soubor zákazů a příkazů (nebo jemněji návodů a doporučení) jsou prvními dvěma z osmi stupňů na královské stezce jógy. Tvoří soustavu etických pravidel jógové filosofie. Jsou považovány za obdobu křesťanského desatera a při bližším pohledu se vlastně ani příliš neliší. Jama nás zrazují od násilí, kradení, lhaní, nezdrženlivosti a hromadění. Nijama nás pak vedou k čistotě těla i mysli, spokojenosti, sebekázni, poznání a duchovnímu přesahu. Svou jednoduchostí a univerzální platností takové základní normy, ať už náboženské, nebo filosofické, mohou oslovit i nevěřící nebo ty, kteří nejsou adepty určité stezky. Jama a nijama přitom nejsou samy o sobě cílem, ale právě jen cestou k dalším stupňům na cestě za osvícením (nebo v širším smyslu za moudrostí a dobrým životem). Mohou nás vést či nasměrovat ve chvílích tápání nebo bolesti a inspirovat k dosahování cílů a plnění svých přání a snů. Můžeme se k nim obracet jako k určitým kotvám, podle kterých zvažujeme své kroky. Společným jmenovatelem všech těchto pravidel je právě laskavost – k sobě, ostatním lidem, všemu živému a světu jako takovému.

Kléše

Na své cestě přitom překonáváme nejrůznější příkoří a překážky. Jógová filosofie je zná jako kléše, tedy zdroje útrap. Pokud si je ale dokážeme uvědomit, nezlomí nás. Jedná se o nevědomost, egoismus, určitou poživačnost, odkládání nepříjemného, a nakonec také strach ze smrti. Uvědoměním si těchto strachů omezíme jejich vliv a nebudeme je vnímat jako problém, ale naopak – jako příležitost lépe se poznat, ať už ve smyslu poznání sebe sama, nebo mezi sebou v určitém společenství navzájem. Důležité je nehledat problémy v jiných lidech, nevyhledávat rozpory, nepřitahovat záměrně potíže. Nemůžeme sice vždy změnit vnější okolnosti svých životů, ale rozhodně můžeme ovlivňovat způsob, jakým na ně reagujeme. Říká se, že největší tma bývá před úsvitem. A každá životní lekce k něčemu byla právě tehdy, pokud nás dovedla k větší pokoře, soucítění a laskavosti.

Úsměv jako ásana

Jógová praxe sice pro většinu návštěvníků lekcí alespoň v počátku znamená především fyzické cvičení a pomoc při vyvažování nároků každodenního života, postupně ale přece jen jóga zanechává svůj otisk v myslích nás všech, kteří se na lekcích potkáváme. Chováme se k sobě s větší úctou, respektujeme se navzájem, neklademe přehnané nároky na sebe ani na lektory, nevyžadujeme urputně dokonalost a vždy jsme připraveni se něco nového naučit. Jóga nás v tomto smyslu ovlivňuje nejprve na lekcích samotných a později i mimo ně, v každém okamžiku našich životů. „Mým náboženstvím je laskavost,“ jsou slova Jeho Svatosti dalajlamy. Jeho tvář často zdobí úsměv a není nijak neobvyklé vidět ho se od srdce smát. Upřímný úsměv je jako ruka podaná ke smíru, výraz přátelství a dobré vůle. A je nejen korunou krásy, ale také výrazem laskavé mysli. Tou nejzákladnější ásanou v józe. Namasté!

• autor: Michaela Dombrovská
• www.protoze.cz
• zdroj fotky: Shutterstock.com