pátek 23. 10. 2026
BLESKOVĚ
Nebyla to naše první ani nejambicióznější expedice. Těsně před odletem jsme společně s Elim sfoukli první svíčku na dortu. Ten dvoupatrový dortík, bez cukru a všeho možného, jsem zkoušela na pětkrát a nakonec to byl famózní úspěch, který nejenom že držel formu, ale měl i chuť a zdobil ho duhový prach z dětského bio lyofilizovaného ovoce! To je však jiný, i když napínavý příběh plný alchymie, emocí a dramatu.
Podzim je zvláštní, ale krásné období. Sotva nám uschnou plavky z dovolené, ocitneme se zpátky v rozjetém kolotoči. Začátek školy, nový režim, návrat do plného pracovního tempa, nové povinnosti a tichý tlak na nová předsevzetí. Jak si uchovat letní nadhled a lehkost i po návratu do reality?
Zájem o hlubší studium jógy často začíná docela obyčejnou zkušeností: po lekci je nám lépe a chceme pochopit proč. Člověk přitom nemusí toužit po tom, aby jednou vedl ostatní. Může hledat souvislosti, odpovědi na vlastní otázky i způsob, jak přenést to, co zažívá na podložce, do svého života. Tenhle důvod má pro mě stejnou váhu jako přání stát se instruktorem.
V dnešní uspěchané době je více než kdy jindy důležité nalézt způsob, jak harmonizovat tělo a mysl, zklidnit vnitřní svět a obnovit svou přirozenou rovnováhu. Jednou z nejúčinnějších a zároveň příjemnou metodou, jak toho dosáhnout, je gongová lázeň a soundhealing, tedy terapie zvukem.
Trpíte na bolesti hlavy? Pomáháte si od nich rádi růžovou pilulkou? Zkuste se svěřit do péče jógy, která může pomoci efektivněji a také celkově prospěšněji. Uleví od stresu a svalového napětí, což možná rozvolní mnohem víc, než jste původně rozvolnit zamýšleli.
Ztuhlý krk, píchání v kyčli, nebo bolavé koleno, které se ozývá při každém kroku ze schodů. Většina z nás instinktivně hledá problém přesně tam, kde cítí bolest. Jenže lidské tělo nefunguje jako stavebnice z jednotlivých dílků. Je spíše sítí složitě propojených struktur, které se navzájem ovlivňují. A někdy může být skutečný zdroj potíží překvapivě daleko od místa, které bolí.
Pleť vyčistíme, zuby vyčistíme, nos vysmrkáme. Hotovo. Ucpaný nos si ovšem někdy žádá trochu víc než další kapesník. Zvlášť večer, kdy chceme spát, převalujeme se a hledáme polohu, ve které se konečně nadechneme. Malá konvička na výplach nosu může v tu chvíli dávat větší smysl než všechny dobře míněné rady o klidném dýchání.
Strom, orel nebo třeba tanečník. Balanční pozice většinou bereme jako zpestření jógové praxe anebo malou výzvu pro naši trpělivost i ego. Jenže to, jak dlouho dokážeme stát na jedné noze, zřejmě nevypovídá jen o našem „talentu na jógu“. Schopnost udržet rovnováhu totiž podle vědců odráží i fungování našeho mozku, nervového systému, svalů a smyslů. Tento vztah ale naštěstí není jednosměrný. Tréninkem rovnovážných pozic tak můžeme aktivně ovlivnit, jak se naše tělo se stárnutím vypořádá.
V Bhagavadgítě je tělo popisováno jako město s devíti branami. Jsou jimi oči, nosní dírky, uši a místa, odkud vylučujeme. Kršna vysvětluje Ardžunovi, že pokud budeme v tomto městě žít a vzdáme se všech sebestředných činů, očistíme se od následků karmy a spočineme v klidu své pravé přirozenosti.
Jóga si s během skvěle rozumí – vyváží důraz na výkon, podpoří regeneraci, pomůže předcházet pocitu ztuhlosti. Jenže pokud je vaše jógová praxe založená jen na pasivním protahování, možná si tím paradoxně škodíte. Běh totiž kromě mobility vyžaduje také stabilitu, sílu a schopnost těla zvládat zátěž. Na co se tedy zaměřit, aby byla jóga pro běžce skutečně přínosná?
